Kuang-si
Kuang-si (čínsky pchin-jinem Guǎngxī, znaky zjednodušené 广西, tradiční 廣西; čuangsky Gvangjsih), oficiálně Čuangská autonomní oblast Kuang-si (čínsky v českém přepisu Kuang-si Čuang-cu c'-č'-čchü, pchin-jinem Guǎngxī Zhuàngzú Zìzhìqū, znaky zjednodušené 广西壮族自治区; čuangsky Gvangjsih Bouxcuengh Swcigih), je autonomní oblast Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Má rozlohu 236 700 km² a žije v ní přes padesát milionů obyvatel. Hlavním městem je Nan-ning.
Čuangská autonomní oblast Kuang-si 广西壮族自治区 Gvangjsih Bouxcuengh Swcigih | |
---|---|
Geografie | |
Čuangská autonomní oblast Kuang-si na mapě | |
Hlavní město | Nan-ning |
Souřadnice | 23°36′ s. š., 108°18′ v. d. |
Rozloha | 237 600 km² |
Nejvyšší bod | Kočičí hora (2142 m n. m.) |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 50 126 804 (2020) |
Hustota zalidnění | 211 obyv./km² |
HDP/obyv. | 5019 USD |
Jazyk | čuangština, čínština, kantonština |
Národnostní složení | Chanové (62 %) Čuangové (32 %) Jaové (3%) Hmongové (1 %) Tungové (0,7 %) Vietové (0,6 %) |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Čínská lidová republika |
Druh celku | autonomní oblast |
Podřízené celky | 14 městských prefektur |
Vznik | 1958 |
Tajemník KS Číny | Liou Ning |
Předseda vlády | Lan Tchien-li |
Měna | Čínský jüan (RMB) |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-GX |
Telefonní předvolba | (+86) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Původní obyvatelé jsou označováni v čínských pramenech jako Paj-jüe. K Číně byla oblast připojena za vlády císaře Čchin Š’-chuang-ti a pojmenována Kuang-si, což znamená „Západní rozšíření“ (ve stejné době Číňané ovládli sousední provincii Kuang-tung, tzn. „Východní rozšíření“). Za vlády dynastie Jüan se stala provincií a v roce 1958 obdržela status autonomní oblasti vzhledem k vysokému podílu národnostních menšin, z nichž nejpočetnější jsou Čuangové, Jaové, Miaové a Iové.
Geografie
Poloha
Kuang-si leží na jihu Číny v oblasti Jihočínské hornatiny. Na západě hraničí s provincií Jün-nan, na severu s provincií Kuej-čou, na severovýchodě s provincií Chu-nan, na východě a jihovýchodě s provincií Kuang-tung. Z jihu je Kuang-si omývána Jihočínským mořem, konkrétně vodami Tonkinského zálivu, a na jihozápadě Kuang-si hraničí s Vietnamem. Regionálně spadá do středojižní Číny.
Povrch
Kuang-si se rozkládá ve velmi rozmanitém pásu Jihočínské hornatiny, konkrétně v její části Liangkuangské hornatině (čínsky 两广丘陵, pchin-jinem liǎngguǎng qiūlíng; název odkazuje na dva administrativní celky, Kuang-tung a Kuang-si, kde se hornatina nachází). Povrch oblasti samotné je částečně hornatý, především na severozápadě, kde se vyskytuje Jünnansko-kuejčouská vysočina, a na severovýchodě, kde hranici oblasti tvoří pohoří Nan-ling.
37,8% povrchu Kuang-si pokrývají krasové oblasti.[1]
Nejvyšším vrcholem je Kočičí hora (2141 m n. m.).
Významná pohoří
Jihozápadní krajině dominuje pohoří Š'-wan (čínsky 十万大山, pchin-jinem Shíwàn Dàshān) táhnoucí se od města Čchin-čou k hranici s Vietnamem.[2]
V západní a severozápadní části Kuang-si se nachází okraj Jünnansko-kuejčouské vysočiny, z níž v jihovýchodním směru vystupuje množství pohoří a horských hřbetů. Mezi nejvýraznější patří například pohoří Ťiou-wan (čínsky 九万大山, pchin-jinem Jiǔ Wàn Dàshān), rozkládající se na pomezí městských prefektur Che-čch' a Liou-čou[3], pohoří Feng-chuang (čínsky 凤凰山, pchin-jinem Fènghuáng Shān), ležící západě od města Che-čch'[4], a pohoří Tu-jang (čínsky 都阳山, pchin-jinem Dūyáng shān), nacházející se v oblasti horního toku řeky Chung-šuej.
Do severovýchodu Kuang-si zasahuje pohoří Nan-ling (čínsky 南岭, pchin-jinem Nánlǐng; doslova Jižní pohoří) a součásti jeho horského systému: hřbet Jüe-čcheng (čínsky 越城岭, pchin-jinem Yuèchéng Lǐng), ve kterém se nachází Kočičí hora, nejvyšší vrchol celé oblasti[5], pohoří Chaj-jang (čínsky 海洋山, pchin-jinem Hǎiyáng Shān) ležící mezi hřbety Jüe-čchen a Tu-pchang[6], hřbet Tu-pchang (čínsky 都庞岭, pchin-jinem Dūpàng Lǐng), východně od pohoří Chaj-jang[7] a hřbet Meng-ču (čínsky 萌渚岭, pchin-jinem Méngzhǔ Lǐng), táhnoucí se od města Che-čou k hranici s provincií Chu-nan.[8] Tato dílčí pohoří se táhnou v severojižním směru a vymezují hranici mezi Kuang-si a provincií Chu-nan.
Východě Kuang-si vévodí pohoří Jün-kchaj (čínsky 云开大山, pchin-jinem Yúnkāi Dàshān), ležící jižně od města Wu-čou a východně od města Jü-lin. Tvoří hranici s provincií Kuang-tung.
Podnebí
Kuang-si leží v subtropickém podnebném pásu. V létě je podnebí horké a vlhké, ovlivňované monzuny, zimy jsou mírné. Průměrná roční teplota ve většině Kuang-si přesahuje 20 °C, především díky vyrovnaným letním a zimním teplotám.[9]
Vodstvo
Kuang-si protíná množství řek, z nichž většina jsou přítoky do povodí Si-ťiang, neboli Západní řeky.
- Si-ťiang je u města Wu-čou tvořena soutokem řek Kuej (Kuej-ťiang) a Sün (Sün-ťiang)
- Kuej-ťiang přitéká ze severu, kde je u města Pching-le tvořena soutokem řek Li, Lipu a Čcha.
- Sün-ťiang je sice dlouhá jen necelých 150 km, nicméně odvodňuje většinu oblasti Kuang-si. Vzniká soutokem řek Jü (Jü-ťiang) a Čchien (Čchien-ťiang) u města Kuej-pching.
- Jü-ťiang vzniká soutokem řek Jou a Cuo západně od Nan-ningu, hlavního města Kuang-si, kterým protéká pod jménem Jung-ťiang.
- Jou-ťiang teče na jihovýchod od svých zdrojnic poblíž města Paj-se.
- Cuo-ťiang teče na severovýchod od svých zdrojnic ve Vietnamu
- Čchien-ťiang, severnější ze dvou řek, vzniká soutokem řeky Liou a objemnější řeky Chung-šuej (Chung-šuej-che).
- Liou-ťiang protéká městem Liou-čou, je tvořena soutokem řek Žung a Lung u města Feng-šan.
- Chung-šuej-che, dlouhá 638 km, je jednou z nejvýznamnějších řek v Kuang-si. Je zde vybudováno množství přehradních nádrží s vodními elektrárnami. Vzniká soutokem řek Pej-pchan a Nan-pchan na hranici s provincií Kuej-čou
- Jü-ťiang vzniká soutokem řek Jou a Cuo západně od Nan-ningu, hlavního města Kuang-si, kterým protéká pod jménem Jung-ťiang.
Mezi další řeky, které nejsou součástí povodí řeky Si-ťiang, patří například Nan-liou-ťiang či Čchin-ťiang.
Fauna a flóra
Velkou část území pokrývají lesy, kde roste vzácná reliktní dřevina Cathaya argyrophylla.
Administrativní členění
Mapa oblasti | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2020) | ||
---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | |||
Městská prefektura | |||||
Paj-se | 百色市 | Bǎisè Shì | Jou-ťiang | 3 571 505 | |
Che-čch’ | 河池市 | Héchí Shì | Ťin-čcheng-ťiang | 3 417 945 | |
Liou-čou | 柳州市 | Liǔzhōu Shì | Čcheng-čung | 4 157 934 | |
Kuej-lin | 桂林市 | Guìlín Shì | Siang-šan | 4 931 137 | |
Che-čou | 贺州市 | Hézhōu Shì | Pa-pu | 2 007 858 | |
Čchung-cuo | 崇左市 | Chóngzuǒ Shì | Ťiang-čou | 2 088 692 | |
Nan-ning | 南宁市 | Nánníng Shì | Čching-siou | 8 741 584 | |
Laj-pin | 来宾市 | Láibīn Shì | Sing-pin | 2 074 611 | |
Kuej-kang | 贵港市 | Guìgǎng Shì | Kang-pej | 4 316 262 | |
Wu-čou | 梧州市 | Wúzhōu Shì | Wan-siou | 2 820 977 | |
Fang-čcheng-kang | 防城港市 | Fángchénggǎng Shì | Kang-kchou | 1 046 068 | |
Čchin-čou | 钦州市 | Qīnzhōu Shì | Čchin-nan | 3 302 238 | |
Pej-chaj | 北海市 | Běihǎi Shì | Chaj-čcheng | 1 853 227 | |
Jü-lin | 玉林市 | Yùlín Shì | Jü-čou | 5 796 766 |
Ekonomika
Pěstuje se rýže setá, povijnice batátová a podzemnice olejná, Kuang-si je největším producentem kenafu a badyánu. Rozsáhlá je těžba dřeva, nacházejí se zde i manganové a bauxitové doly. Průmysl je rozvinutý méně než v jiných čínských regionech, největší továrnou je automobilka SGMW v Liou-čou. Významný je turistický ruch: cílem návštěvníků je starobylé město Kuej-lin, Jihočínská krasová oblast a hornatý region Lung-šeng, v nichž domorodci obdělávají terasová pole a udržují starobylé zvyky. Důležitým přístavem je Pej-chaj, v jeho okolí byla zřízena zvláštní ekonomická zóna.
Doprava
Silniční
- Dálnice G59 Chöch chot – Pej-chaj (vede z Chu-nanu na jih, přes Kuej-lin a Jü-lin do Pej-chaje)
- Dálnice G65 Pao-tchou – Mao-ming (vede z Chu-nanu na jih, přes Kuej-lin a Wu-čou do Mao-mingu v sousední provincii Kuang-tung)
- Dálnice G69 Jin-čchuan – Paj-se (vede z Kuej-čou na jih, přes okresy Le-jie a Ling-jün do Paj-se)
- Dálnice G72 Čchüan-čou – Nan-ning (vede z Chu-nanu na jihozápad, přes Kuej-lin a Che-čou do Nan-ningu, hlavního města Kuang-si)
- Dálnice G75 Lan-čou – Chaj-kchou (vede z Kuej-čou na jih, přes Che-čch' do Nan-ningu, dále na východ přes Čchin-čou a Pej-chaj do prefektury Čan-ťiang v Kuang-tungu)
- Dálnice G76 Sia-men – Čcheng-tu (vede z Chu-nanu na západ přes prefekturu Kuej-lin do autonomního kraje Čchien-tung-nan v provincii Kuej-čou)
- Dálnice G78 Šan-tchou – Kchun-ming (vede z Kuang-tungu na západ přes Che-čou, Liou-čou, Che-čch' a Paj-se do autonomního kraje Čchien-nan v provincii Kuej-čou)
- Dálnice G80 Kanton – Kchun-ming (vede z Kuang-tungu na západ přes Jü-lin, Nan-ning a Paj-se do autonomního kraje Wen-šan v provincii Jün-nan)
- Dálnice G7211 Nan-ning – Jou-ji-kuan (vede z Nan-ningu na jihozápad, přes Čchung-cuo k čínsko-vietnamské hranici)
- Dálnice G7511 Čchin-čou – Tung-sing (vede z Čchin-čou na jihozápad, přes Fang-čcheng-kang k čínsko-vietnamské hranici)
Letecká
Nejrušnějším letištěm v Kuang-si je Mezinárodní letiště Nan-ning Wu-sü, obsluhující oblast hlavního města Nan-ningu. V roce 2021 bylo 28. nejrušnějším letištěm v Číně.[10] Druhým mezinárodním letištěm v Kuang-si je Mezinárodní letiště Kuej-lin Liang-ťiang, nacházející se na severu autonomní oblasti u města Kuej-lin. Letiště bylo otevřeno v roce 1996, aby nahradilo Letiště Kuej-lin Čchi-feng-ling. To nadále slouží výhradně jako letecká základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.
V Kuang-si se dále nachází Letiště Paj-se Pa-ma, Letiště Pej-chaj Fu-čcheng, Letiště Che-čch' Ťin-čcheng-ťiang, Letiště Liou-čou Paj-lien, Letiště Jü-lin Fu-mien a Letiště Wu-čou Si-ťiang, které v roce 2019 nahradilo starší Letiště Wu-čou Čchang-čou-tao.
Železniční
Od roku 2014 je v provozu vysokorychlostní trať Kuej-jang – Kanton, která vede z Jün-nanu do Kuang-tungu a prochází severovýchodem Kuang-si. V roce 2014 byla také uvedena do provozu vysokorychlostní trať Nan-ning – Kanton, zajišťující spojení Nan-ningu s metropolí Kuang-tungu, Kantonem. V letech 2015 a 2016 byla ve dvou fázích uvedena do provozu vysokorychlostní trať Nan-ning – Kchun-ming, spojující hlavní města Kuang-si a Jün-nanu.
Ve výstavbě je také vysokorychlostní trať Nan-ning – Pching-siang, směřující k hranici s Vietnamem na jihozápadě provincie.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guangxi na anglické Wikipedii.
- 广西 (中华人民共和国省级行政区). baike.baidu.com [online]. [cit. 2022-5-5]. Dostupné online. (čínsky)
- 十万大山, https://baike.baidu.com/item/%E5%8D%81%E4%B8%87%E5%A4%A7%E5%B1%B1 (čínsky)
- 九万大山, https://baike.baidu.com/item/%E4%B9%9D%E4%B8%87%E5%A4%A7%E5%B1%B1 (čínsky)
- 凤凰山, https://baike.baidu.com/item/%E5%87%A4%E5%87%B0%E5%B1%B1/12709307#viewPageContent (čínsky)
- 越城岭, https://baike.baidu.com/item/%E8%B6%8A%E5%9F%8E%E5%B2%AD (čínsky)
- 海洋山, https://baike.baidu.com/item/%E6%B5%B7%E6%B4%8B%E5%B1%B1 (čínsky)
- 都庞岭, https://baike.baidu.com/item/%E9%83%BD%E5%BA%9E%E5%B2%AD/4835961 (čínsky)
- 萌渚岭, https://baike.baidu.com/item/%E8%90%8C%E6%B8%9A%E5%B2%AD (čínsky)
- HORÁLEK, Adam. Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 180 s. ISBN 978-80-244-3839-9. S. 38.
- 2021年全国民用运输机场吞吐量排名 [online]. Čínský úřad pro civilní letectví [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (čínsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuang-si na Wikimedia Commons
- Encyclopaedia Britannica