Kuang-si

Kuang-si (čínsky pchin-jinem Guǎngxī, znaky zjednodušené 广西, tradiční 廣西; čuangsky Gvangjsih), oficiálně Čuangská autonomní oblast Kuang-si (čínsky v českém přepisu Kuang-si Čuang-cu c'-č'-čchü, pchin-jinem Guǎngxī Zhuàngzú Zìzhìqū, znaky zjednodušené 广西壮族自治区; čuangsky Gvangjsih Bouxcuengh Swcigih), je autonomní oblast Čínské lidové republiky ve středojižní Číně. Má rozlohu 236 700 km² a žije v ní přes padesát milionů obyvatel. Hlavním městem je Nan-ning.

Čuangská autonomní oblast Kuang-si
广西壮族自治区
Gvangjsih Bouxcuengh Swcigih
Od shora dolů, zleva doprava: 1. krasové útvary v okresu Jang-šuo, 2. město Nan-ning, 3. vodopády Te-tchien
Geografie

Čuangská autonomní oblast Kuang-si na mapě
Hlavní městoNan-ning
Souřadnice23°36′ s. š., 108°18′ v. d.
Rozloha237 600 km²
Nejvyšší bodKočičí hora (2142 m n. m.)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel50 126 804 (2020)
Hustota zalidnění211 obyv./km²
HDP/obyv.5019 USD
Jazykčuangština, čínština, kantonština
Národnostní složeníChanové (62 %)
Čuangové (32 %)
Jaové (3%)
Hmongové (1 %)
Tungové (0,7 %)
Vietové (0,6 %)
Správa regionu
Nadřazený celekČínská lidová republika
Druh celkuautonomní oblast
Podřízené celky14 městských prefektur
Vznik1958
Tajemník KS ČínyLiou Ning
Předseda vládyLan Tchien-li
MěnaČínský jüan (RMB)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2CN-GX
Telefonní předvolba(+86)
Oficiální webwww.gxzf.gov.cn
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Původní obyvatelé jsou označováni v čínských pramenech jako Paj-jüe. K Číně byla oblast připojena za vlády císaře Čchin Š’-chuang-ti a pojmenována Kuang-si, což znamená „Západní rozšíření“ (ve stejné době Číňané ovládli sousední provincii Kuang-tung, tzn. „Východní rozšíření“). Za vlády dynastie Jüan se stala provincií a v roce 1958 obdržela status autonomní oblasti vzhledem k vysokému podílu národnostních menšin, z nichž nejpočetnější jsou Čuangové, Jaové, Miaové a Iové.

Geografie

Poloha

Kuang-si leží na jihu Číny v oblasti Jihočínské hornatiny. Na západě hraničí s provincií Jün-nan, na severu s provincií Kuej-čou, na severovýchodě s provincií Chu-nan, na východě a jihovýchodě s provincií Kuang-tung. Z jihu je Kuang-si omývána Jihočínským mořem, konkrétně vodami Tonkinského zálivu, a na jihozápadě Kuang-si hraničí s Vietnamem. Regionálně spadá do středojižní Číny.

Krasové útvary u řeky Li.

Povrch

Kuang-si se rozkládá ve velmi rozmanitém pásu Jihočínské hornatiny, konkrétně v její části Liangkuangské hornatině (čínsky 两广丘陵, pchin-jinem liǎngguǎng qiūlíng; název odkazuje na dva administrativní celky, Kuang-tung a Kuang-si, kde se hornatina nachází). Povrch oblasti samotné je částečně hornatý, především na severozápadě, kde se vyskytuje Jünnansko-kuejčouská vysočina, a na severovýchodě, kde hranici oblasti tvoří pohoří Nan-ling.

37,8% povrchu Kuang-si pokrývají krasové oblasti.[1]

Nejvyšším vrcholem je Kočičí hora (2141 m n. m.).

Významná pohoří

Jihozápadní krajině dominuje pohoří Š'-wan (čínsky 十万大山, pchin-jinem Shíwàn Dàshān) táhnoucí se od města Čchin-čou k hranici s Vietnamem.[2]

V západní a severozápadní části Kuang-si se nachází okraj Jünnansko-kuejčouské vysočiny, z níž v jihovýchodním směru vystupuje množství pohoří a horských hřbetů. Mezi nejvýraznější patří například pohoří Ťiou-wan (čínsky 九万大山, pchin-jinem Jiǔ Wàn Dàshān), rozkládající se na pomezí městských prefektur Che-čch' a Liou-čou[3], pohoří Feng-chuang (čínsky 凤凰山, pchin-jinem Fènghuáng Shān), ležící západě od města Che-čch'[4], a pohoří Tu-jang (čínsky 都阳山, pchin-jinem Dūyáng shān), nacházející se v oblasti horního toku řeky Chung-šuej.

Do severovýchodu Kuang-si zasahuje pohoří Nan-ling (čínsky 南岭, pchin-jinem Nánlǐng; doslova Jižní pohoří) a součásti jeho horského systému: hřbet Jüe-čcheng (čínsky 越城岭, pchin-jinem Yuèchéng Lǐng), ve kterém se nachází Kočičí hora, nejvyšší vrchol celé oblasti[5], pohoří Chaj-jang (čínsky 海洋山, pchin-jinem Hǎiyáng Shān) ležící mezi hřbety Jüe-čchen a Tu-pchang[6], hřbet Tu-pchang (čínsky 都庞岭, pchin-jinem Dūpàng Lǐng), východně od pohoří Chaj-jang[7] a hřbet Meng-ču (čínsky 萌渚岭, pchin-jinem Méngzhǔ Lǐng), táhnoucí se od města Che-čou k hranici s provincií Chu-nan.[8] Tato dílčí pohoří se táhnou v severojižním směru a vymezují hranici mezi Kuang-si a provincií Chu-nan.

Východě Kuang-si vévodí pohoří Jün-kchaj (čínsky 云开大山, pchin-jinem Yúnkāi Dàshān), ležící jižně od města Wu-čou a východně od města Jü-lin. Tvoří hranici s provincií Kuang-tung.

Podnebí

Kuang-si leží v subtropickém podnebném pásu. V létě je podnebí horké a vlhké, ovlivňované monzuny, zimy jsou mírné. Průměrná roční teplota ve většině Kuang-si přesahuje 20 °C, především díky vyrovnaným letním a zimním teplotám.[9]

Vodstvo

Řeka Jü-lung, přítok řeky Li.

Kuang-si protíná množství řek, z nichž většina jsou přítoky do povodí Si-ťiang, neboli Západní řeky.

  • Si-ťiang je u města Wu-čou tvořena soutokem řek Kuej (Kuej-ťiang) a Sün (Sün-ťiang)
    • Kuej-ťiang přitéká ze severu, kde je u města Pching-le tvořena soutokem řek Li, Lipu a Čcha.
      • Řeka Li protéká městem Kuej-lin a pramení v pohoří Jüe-čcheng severně od něj.
    • Sün-ťiang je sice dlouhá jen necelých 150 km, nicméně odvodňuje většinu oblasti Kuang-si. Vzniká soutokem řek (Jü-ťiang) a Čchien (Čchien-ťiang) u města Kuej-pching.
      • Jü-ťiang vzniká soutokem řek Jou a Cuo západně od Nan-ningu, hlavního města Kuang-si, kterým protéká pod jménem Jung-ťiang.
        • Jou-ťiang teče na jihovýchod od svých zdrojnic poblíž města Paj-se.
        • Cuo-ťiang teče na severovýchod od svých zdrojnic ve Vietnamu
      • Čchien-ťiang, severnější ze dvou řek, vzniká soutokem řeky Liou a objemnější řeky Chung-šuej (Chung-šuej-che).
        • Liou-ťiang protéká městem Liou-čou, je tvořena soutokem řek Žung a Lung u města Feng-šan.
          • Žung-ťiang pramení v provincii Kuej-čou, protéká městem Che-čch' pod jménem Ťin-čcheng-ťiang.
          • Lung-ťiang protéká městem Žung-šuej, pramení v horách na severu Kuang-si
        • Chung-šuej-che, dlouhá 638 km, je jednou z nejvýznamnějších řek v Kuang-si. Je zde vybudováno množství přehradních nádrží s vodními elektrárnami. Vzniká soutokem řek Pej-pchan a Nan-pchan na hranici s provincií Kuej-čou

Mezi další řeky, které nejsou součástí povodí řeky Si-ťiang, patří například Nan-liou-ťiang či Čchin-ťiang.

  • Nan-liou-ťiang pramení severně od města Jü-lin, kterým také protéká. Teče na jih a ústí do Jihočínského moře u města Pej-chaj.
  • Čchin-ťiang protéká městem Čchin-čou a ústí do Jihočínského moře.

Fauna a flóra

Velkou část území pokrývají lesy, kde roste vzácná reliktní dřevina Cathaya argyrophylla.

Administrativní členění

Členění Čuangské autonomní oblasti Kuang-si
Mapa oblasti Název (čínsky) Sídelní městský obvod Počet obyvatel (2020)
český přepis znaky pchin-jin
Městská prefektura
Paj-se 百色市 Bǎisè Shì Jou-ťiang 3 571 505
Che-čch’ 河池市 Héchí Shì Ťin-čcheng-ťiang 3 417 945
Liou-čou 柳州市 Liǔzhōu Shì Čcheng-čung 4 157 934
Kuej-lin 桂林市 Guìlín Shì Siang-šan 4 931 137
Che-čou 贺州市 Hézhōu Shì Pa-pu 2 007 858
Čchung-cuo 崇左市 Chóngzuǒ Shì Ťiang-čou 2 088 692
Nan-ning 南宁市 Nánníng Shì Čching-siou 8 741 584
Laj-pin 来宾市 Láibīn Shì Sing-pin 2 074 611
Kuej-kang 贵港市 Guìgǎng Shì Kang-pej 4 316 262
Wu-čou 梧州市 Wúzhōu Shì Wan-siou 2 820 977
Fang-čcheng-kang 防城港市 Fángchénggǎng Shì Kang-kchou 1 046 068
Čchin-čou 钦州市 Qīnzhōu Shì Čchin-nan 3 302 238
Pej-chaj 北海市 Běihǎi Shì Chaj-čcheng 1 853 227
Jü-lin 玉林市 Yùlín Shì Jü-čou 5 796 766

Ekonomika

Pěstuje se rýže setá, povijnice batátová a podzemnice olejná, Kuang-si je největším producentem kenafu a badyánu. Rozsáhlá je těžba dřeva, nacházejí se zde i manganové a bauxitové doly. Průmysl je rozvinutý méně než v jiných čínských regionech, největší továrnou je automobilka SGMW v Liou-čou. Významný je turistický ruch: cílem návštěvníků je starobylé město Kuej-lin, Jihočínská krasová oblast a hornatý region Lung-šeng, v nichž domorodci obdělávají terasová pole a udržují starobylé zvyky. Důležitým přístavem je Pej-chaj, v jeho okolí byla zřízena zvláštní ekonomická zóna.

Doprava

Silniční

Letecká

Nejrušnějším letištěm v Kuang-si je Mezinárodní letiště Nan-ning Wu-sü, obsluhující oblast hlavního města Nan-ningu. V roce 2021 bylo 28. nejrušnějším letištěm v Číně.[10] Druhým mezinárodním letištěm v Kuang-si je Mezinárodní letiště Kuej-lin Liang-ťiang, nacházející se na severu autonomní oblasti u města Kuej-lin. Letiště bylo otevřeno v roce 1996, aby nahradilo Letiště Kuej-lin Čchi-feng-ling. To nadále slouží výhradně jako letecká základna Letectva Čínské lidové osvobozenecké armády.

V Kuang-si se dále nachází Letiště Paj-se Pa-ma, Letiště Pej-chaj Fu-čcheng, Letiště Che-čch' Ťin-čcheng-ťiang, Letiště Liou-čou Paj-lien, Letiště Jü-lin Fu-mien a Letiště Wu-čou Si-ťiang, které v roce 2019 nahradilo starší Letiště Wu-čou Čchang-čou-tao.

Železniční

Od roku 2014 je v provozu vysokorychlostní trať Kuej-jang – Kanton, která vede z Jün-nanu do Kuang-tungu a prochází severovýchodem Kuang-si. V roce 2014 byla také uvedena do provozu vysokorychlostní trať Nan-ning – Kanton, zajišťující spojení Nan-ningu s metropolí Kuang-tungu, Kantonem. V letech 2015 a 2016 byla ve dvou fázích uvedena do provozu vysokorychlostní trať Nan-ning – Kchun-ming, spojující hlavní města Kuang-si a Jün-nanu.

Ve výstavbě je také vysokorychlostní trať Nan-ning – Pching-siang, směřující k hranici s Vietnamem na jihozápadě provincie.

Metro

Systém metra je od roku 2016 je v provozu v Nan-ningu, hlavním městě autonomní oblasti Kuang-si. V roce 2021 bylo na pěti linkách o celkové délce 128 km obsluhováno 101 stanic.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guangxi na anglické Wikipedii.

  1. 广西 (中华人民共和国省级行政区). baike.baidu.com [online]. [cit. 2022-5-5]. Dostupné online. (čínsky)
  2. 十万大山, https://baike.baidu.com/item/%E5%8D%81%E4%B8%87%E5%A4%A7%E5%B1%B1 (čínsky)
  3. 九万大山, https://baike.baidu.com/item/%E4%B9%9D%E4%B8%87%E5%A4%A7%E5%B1%B1 (čínsky)
  4. 凤凰山, https://baike.baidu.com/item/%E5%87%A4%E5%87%B0%E5%B1%B1/12709307#viewPageContent (čínsky)
  5. 越城岭, https://baike.baidu.com/item/%E8%B6%8A%E5%9F%8E%E5%B2%AD (čínsky)
  6. 海洋山, https://baike.baidu.com/item/%E6%B5%B7%E6%B4%8B%E5%B1%B1 (čínsky)
  7. 都庞岭, https://baike.baidu.com/item/%E9%83%BD%E5%BA%9E%E5%B2%AD/4835961 (čínsky)
  8. 萌渚岭, https://baike.baidu.com/item/%E8%90%8C%E6%B8%9A%E5%B2%AD (čínsky)
  9. HORÁLEK, Adam. Geografie Číny: učební materiál pro studenty sinologie. 1. vydání. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 180 s. ISBN 978-80-244-3839-9. S. 38.
  10. 2021年全国民用运输机场吞吐量排名 [online]. Čínský úřad pro civilní letectví [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (čínsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.