Grumman JF Duck

Grumman JF Duck[p 1] byl americký jednomotorový obojživelný dvouplošník vyráběný v 30. letech 20. století společností Grumman pro Námořnictvo Spojených států amerických. Jeho dalším vývojem vznikl typ J2F Duck, který se odlišoval zejména větší délkou plováku.[2]:s.49

JF Duck
Určeníobojživelný užitkový letoun
VýrobceGrumman
První let24. dubna 1933[1]
Zařazeno1935
UživatelUnited States Navy
Argentinské námořnictvo
United States Coast Guard
United States Marine Corps
Vyrobeno kusů48
Další vývojGrumman J2F Duck
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Grumman JF Duck byl vyráběn od roku 1934 do roku 1936, poté výroba přešla na typ J2F Duck a jeho pozdější varianty.[3] Nejviditelnější změnou vzhledu, podle které lze odlišit typ JF od raných variant J2F je absence vzpěry mezi křidélky u typu J2F, další, pravděpodobně méně postřehnutelnou, je u J2F poněkud delší hlavní plovák i ploška pod ocasními plochami, spojující plovák s trupem.[3]

Hlavní plovák typu Duck byl nedílnou součástí trupu, s nímž splýval, čímž se letoun koncepčně poněkud blížil létajícímu člunu, ačkoliv tvarovanému jako konvenční plovákový letoun. Toto uspořádání typ sdílel s dřívějším typem Loening OL.

Plovák byl také zkonstruován firmou Grumman (Grumman model „A“), a obsahoval i zatahovací podvozková kola, což z typu činilo skutečný obojživelník.

Prototyp letounu poprvé vzlétl 24. dubna 1933, pilotován zkušebním pilotem společnosti Grumman Paulem Hovgardem.[zdroj?!]

Operační historie

Sériové JF-1 byly poháněny motory Pratt & Whitney R-1830-62, a Námořnictvo Spojených států amerických objednalo 27 kusů, z nichž první začalo přejímat na Námořní letecké základně Norfolk v květnu 1934. Stroje počáteční výrobní série disponovaly možností instalace pohyblivého kulometu chránícího zadní polosféru a pod spodním křídlem dva závěsník pro pumu nebo hlubinnou nálož o hmotnosti 100 liber (45,4 kg). Typ sloužil převážně v roli užitkového stroje, například jako spojovací na palubách letadlových lodí,[1] fotografický a záchranný, nebo při vlekání cvičných terčů.[zdroj?!]

Varianty

JF-1 Duck během zkoušek na letišti Langley Field, 1934.
XJF-1
Jeden prototyp (sériové číslo BuNo) s motorem Pratt & Whitney R-1535-62 o výkonu 700 hp. Tovární typové označení Grumman G-7.[1]
JF-1
Sériová verze s motorem Pratt & Whitney R-1830-62 Twin Wasp o výkonu 700 hp. Vyrobeno 27 kusů (BuNo 9434-9455, 9523-9527).
JF-2
Verze pro United States Coast Guard poháněná motorem Wright R-1820-102 Cyclone o výkonu 750 hp. Postaveno 15 kusů (BuNo 0266, 00371-00372, 01647, USCG V141-V155), z nichž čtyři posléze převzalo US Navy. Tovární označení G-9.[1]
JF-3
Pět kusů odpovídajících verzi JF-2 objednaných US Navy (BuNo 9835-9839). Tovární označení G-10.[1]
Grumman G-20
Ozbrojená exportní varianta JF-2 pro Argentinské námořnictvo. Vyrobeno 8 kusů.[2]:s.78

Uživatelé

Grumman JF-2 (USCG, V144)

Hlavní technické údaje

Grumman JF-1

Data platí pro JF-2[4]

Výkony

  • Maximální rychlost: 298 km/h (161 uzlů, 185 mph) ve výši 2 100 m (7 000 stop)
  • Cestovní rychlost: 249 km/h (135 uzlů, 155 mph)
  • Pádová rychlost: 101 km/h (55 uzlů, 63 mph)
  • Dolet: 998 km (530 námořních mil, 620 mil)
  • Praktický dostup: 6 700 m (22 000 stop)
  • Stoupavost: 8,1 m/s (1 600 stop za minutu)

Odkazy

Poznámky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grumman JF Duck na anglické Wikipedii.

  1. Swanborough a Bowers 1990
  2. Allen 1983
  3. (anglicky) "Grumman's Ascendency: Chapter Two." Archivováno 25. 3. 2012 na Wayback Machine
  4. Aviation 4/1937, s.70-71

Literatura

  • Specifications of American Airplanes. Aviation. Duben 1937, roč. 36, čís. 4, s. 66–71. Dostupné online. (anglicky)
  • ALLEN, Francis J. A Duck Without Feathers. Air Enthusiast. Prosinec 1983-březen 1984, čís. 23, s. 46–55, 77–78. (anglicky)
  • GINTER, Steve. Grumman JF/J2F Duck. 1. vyd. California, USA: Ginter Books, 2009. (Naval Fighters; sv. 84). Dostupné online. ISBN 0-942612-84-1. (anglicky)
  • NUÑEZ PADIN, Jorge Félix. Grumman G.15, G.20 & J2F Duck. Buenos Aires, Argentina: Museo de la Aviación Naval, Instituto Naval., 2002. (Serie Aeronaval; sv. 15). (španělsky)
  • SWANBOROUGH, Gordon; BOWERS, Peter M. United States Navy Aircraft since 1911. London: Putnam Aeronautical Books, 1990. ISBN 978-1891268090. Kapitola Grumman JF, J2F Duck, s. 219–221. (anglicky)
  • THRUELSEN, Richard. The Grumman Story. New York: Praeger Publishers, Inc., 1976. ISBN 0-85177-838-0. (anglicky)
  • TREADWELL, Terry. Ironworks: Grumman's Fighting Aeroplanes. Shrewsbury, Shropshire: Airlife Publishing, 1990. ISBN 1-85310-070-6. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.