Groningenské ložisko zemního plynu

Groningenské ložisko zemního plynu je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě. Nachází se v blízkosti vesnice Slochterenu v nizozemské provincii Groningen a objeveno bylo roku 1959.[1]

Poloha ložiska (největší zelený kruh) na satelitní mapě

Těžba byla zahájena v roce 1963 a celkové zásoby byly odhadovány na 2 800 miliard metrů krychlových. V prvním desetiletí těžby se produkovalo přibližně 100 miliard metrů krychlových ročně a produkce postupně klesla na přibližně 35 miliard metrů krychlových za rok (93 miliónů metrů krychlových zemního plynu denně). Těží se zde přibližně polovina nizozemské národní produkce zemního plynu a zbytek pochází ze 300 menších ložisek, zejména v Severním moři.[2][3]

Těžbu provádí Nederlandse Aardolie Maatschappij BV – joint venture vlastněná rovným dílem společností Royal Dutch Shell a ExxonMobil.[1]



Těžba a zemětřesení

Těžba zemního plynu provozovaná společnostmi Royal Dutch Shell a ExxonMobil způsobila v oblasti řadu otřesů a zemětřesení, které poškodily množství obytných domů a dalších budov.[4] Když se v 90. letech objevilo první zemětřesení, vláda i těžební společnosti spojitost s těžbou popíraly a tento narativ udržovaly i přes narůstající počet důkazů téměř dalších 20 let.

V roce 2015 soud rozhodl, že těžební společnosti jsou za otřesy zodpovědné a musí realitním společnostem, jejichž objekty byly poškozeny, vyplatit náhradu.[5] Poškození obyvatelé, kteří vlastní své domy sami, se museli kompenzace domáhat právní cestou jako jednotlivci. V roce 2015 obdržely těžební společnosti takovýchto výzev více než 50 000.[4]

Dne 29. března 2018 nizozemská vláda oznámila, že těžbu plynu z bezpečnostních důvodů do roku 2030 zcela zastaví. Další urychlení vyřazení ložiska z provozu a zastavení veškeré těžby do roku 2022 oznámila nizozemská vláda v září 2019.[6]

Galerie
  • Mapa groningenského ložiska zemního plynu
  • Stanice Wildervank – groningenské ložisko zemního plynu
  • Vrtná a flérovací věž, groningenské ložisko zemního plynu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Groningen gas field na anglické Wikipedii.

  1. The Groningen Gas Field [online]. GEO ExPro Magazine [cit. 2011-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-11. (anglicky)
  2. WHALEY, Jane. The Groningen Gas Field [online]. Roč. 6, č. 4. vyd. geoexpro.com: GEO ExPro, 2009 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
  3. BOTTER, Barend J., Vice Managing Director NAM B.V. GAS in the NETHERLANDS: The VITAL COMBINATION of MANY SMALL FIELDS and a GLOBAL GIANT [online]. Paris-Malmaison, France, searchanddiscovery.com: AAPG European Region Annual Conference, 2009-11-23 až 24 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
  4. AMIN, Lucas. Shell and Exxon's €5bn problem: gas drilling that sets off earthquakes and wrecks homes. The Guardian. 2015-10-10. Dostupné online [cit. 2020-04-28]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
  5. Dutch court: gas producer NAM must compensate homeowners in quake zone. Reuters. 2015-09-02. Dostupné online [cit. 2020-04-28]. (anglicky)
  6. Gaswinning Groningen stopt al in 2022 [online]. nos.nl: NOS: Nederlandse Omroep Stichting, rev. 2019-09-10 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.