Grigoris Bithikotsis

Grigoris Bithikotsis (řecky Γρηγόρης Μπιθικώτσης; 11. prosince 1922 Peristeri – 7. dubna 2005 Athény) byl řecký folkový zpěvák a skladatel. Jeho kariéra trvala pět desetiletí. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav řecké populární hudby.

Bithikotsis se narodil do chudé rodiny. Byl nejmladším z osmi sourozenců. O hudbu se začal zajímat v raném věku a brzy se naučil hrát na buzuki. Nejprve si však musel nástroj schovávat u kamaráda a cvičit v tajnosti, protože jeho otec nesouhlasil s novým stylem rembetiko, který zaujal jeho syna. Jinak pracoval jako instalatér.

Jako levičák byl v roce 1947 za vlády krále Pavla vyhoštěn na ostrov Makronisos. Právě na tomto ostrově v roce 1949 poprvé vystoupil na jevišti a také se právě zde setkal se skladatelem Mikisem Theodorakisem a oba začali spolupracovat na moderní interpretaci lidových písní. Sám Bithikotsis složil přes 200 vlastních písní včetně: Stu Belami to ouzeri a Tou Votanikou o magas. Také Theodorakis si k provedení vlastních písní často vybíral svého přítele Bithikotsise. Jednou z nejslavnějších jejich společných písní byla Epitafios. Oba velmi přispěli k tehdy vznikajícímu stylu laika. Bithikotsis hrál také písně jiných slavných skladatelů, jako jsou Markos Vamvakaris, Vassilis Tsitsani a George Mitsakis. Rád zhudebňoval básně Odyssease Elytise, k takovým patří například píseň Aksion Esti.

K jeho obdivovatelům patřil Alain Delon nebo Aristoteles Onassis. Jeho syn Grigoris se stal také zpěvákem. V pozdějších fázích své kariéry obdržel Fénixův řád od prezidenta Konstantina Stefanopulose za svůj přínos lidové hudbě.[1]