Marhaník

Marhaník[1] (Punica), česky též granátovník, je rod rostlin z čeledi kyprejovité. Zahrnuje jen dva druhy a je rozšířen od východního Středomoří po severní Indii. Marhaníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy a růžovými až červenými květy. Marhaník granátový je pěstován pro známé ovoce, granátové jablko.

Marhaník
Marhaník granátový (Punica granatum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmyrtotvaré (Myrtales)
Čeleďkyprejovité (Lythraceae)
Rodmarhaník (Punica)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Marhaníky jsou opadavé keře a stromy s jednoduchými listy bez palistů. Listy jsou střídavé nebo nahloučené na vrcholu větévek, celokrajné, řapíkaté, se zpeřenou žilnatinou. Mladé větvičky jsou čtyřhranné. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, jednotlivé nebo v úžlabních svazečcích. V květech je vyvinuta češule. Kalich je složen z 5 až 8 volných lístků, které jsou později kožovité a vytrvávající na vrcholu plodu. Koruna je růžová až sytě červená, složená z 5 až 8 volných lístků. Korunní lístky jsou v poupěti zmačkané. Tyčinek je mnoho, volných, s tenkými nitkami. Tyčinky dozrávají centrifugálně. Semeník je spodní, srostlý ze 7 až 9, méně často až z 15 plodolistů. Na vrcholu semeníku je jediná čnělka s hlavatou bliznou. V každém plodolistu je mnoho vajíček. Plod je dužnatý, bobulovitý, komplikované stavby.

Plody marhaníku

Plody marhaníku připomínají bobuli, mají však poměrně komplikovanou stavbu, na níž se podílí i češule květu. Některými charakteristikami připomínají malvici růžovitých i hesperidium citrusů. Plod marhaníku se skládá z vnější kožovité vrstvy, nazývané exokarp, z vnitřních přepážek houbovité konzistence (endokarp) a ze semen obalených zdužnatělými vnějšími semennými obaly (tzv. sarkotesta). Tento typ plodu je v moderní rostlinné morfologii nazýván balausta.[2][3]

Rozšíření

Rod marhaník zahrnuje 2 druhy. Marhaník granátový (Punica granatum) pochází z oblasti od Íránu po severní Indii, je však již po dlouhé věky pěstován ve Středomoří jako kulturní rostlina.[4] Marhaník Punica protopunica je endemit ostrova Sokotra.

Taxonomie

Marhaník byl v klasických botanických systémech (Cronquist, Tachtadžjan aj.) nejčastěji řazen do samostatné čeledi marhaníkovité (Punicaceae). V systému APG je na základě molekulárních studií čeleď kyprejovité (Lythraceae) pojata široce a rody některých blízce příbuzných čeledí, jako je marhaník, kotvice a kuželovník, byly do ní vřazeny.

Marhaníky na plantáži v Afghánistánu

Význam

Plody marhaníku granátového jsou známé ovoce, granátové jablko. Marhaník je pěstován ve Středomoří a jiných klimaticky příhodných oblastech také jako okrasný keř. Byla vyšlechtěna řada kultivarů, např. s plnými a různě zbarvenými květy nebo s panašovanými listy.[5] Občas je pěstován i v Česku jako kbelíková rostlina. Kůra plodů obsahuje zejména alkaloidy a třísloviny a má využití v medicíně.[6]

Zástupci

Odkazy

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. STUPPY, Wolfgang. Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms. Kew: Royal Botanical Gardens, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-08. Archivováno 8. 3. 2014 na Wayback Machine
  3. SPJUT, Richard W. A Systematic Treatment of Fruit Types [online]. Dostupné online.
  4. CRFG: Pomegranate [online]. 1997. Dostupné online.
  5. LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3.
  6. The Who monographs on selected medicinal plants vol. 4. [s.l.]: World Health Organization Geneva, 2005.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.