Bystřice (přítok Cidliny)
Bystřice je levostranný, celkově největší přítok řeky Cidliny v Královéhradeckém kraji. Délka toku činí 62,7 km. Plocha povodí měří 379,2 km².
Bystřice | |
---|---|
Meandrující Bystřice u Hořic v Podkrkonoší | |
Základní informace | |
Délka toku | 62,7 km |
Plocha povodí | 379,2 km² |
Průměrný průtok | 1,55 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-04-03-001 |
Pramen | |
u Vidonic 50°28′45,15″ s. š., 15°39′31,95″ v. d. 481,4 m n. m. | |
Ústí | |
do Cidliny u Chlumce nad Cidlinou 50°8′58,8″ s. š., 15°27′59″ v. d. 213,9 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Královéhradecký kraj - Miletín, Nechanice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Cidlina | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Řeka Bystřice pramení u Vidonic zhruba 10 kilometrů východně od Nové Paky v nadmořské výšce 481,4 m. Na horním a středním toku teče převážně k jihu až k jihovýchodu. Protéká Miletínem, Rohoznicí, Jeřicemi, Dohalicemi, Mokrovousy, Nechanicemi, Kunčicemi a Boharyní. Na dolním toku mezi obcemi Puchlovice a Kratonohy se řeka obrací na západ. Dále protéká okolo obcí Kosičky a Kosice, u kterých je uměle rozdělena do dvou ramen. První rameno nazývané Mlýnská Bystřice (původní staré koryto) teče západním směrem a ústí do Cidliny zhruba 3 kilometry severovýchodně od Chlumce nad Cidlinou na jejím 32,0 říčním kilometru. Druhé (hlavní) rameno tekoucí na jihozápad ústí do Cidliny přímo v Chlumci na 29,0 říčním kilometru v nadmořské výšce 213,9 m.
Větší přítoky
- levé – Bystrý potok, Rybničný potok, Mlakovská svodnice, Radostovský potok, Třesický potok, Starovodský potok
- pravé – Bubnovka, Klenická svodnice, Bašnický potok, Barchovský potok
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 1,55 m³/s.[1]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Rohoznice | 50,10 | 43,47 km² | 0,34 m³/s | 28,5 m³/s |
Roudnice | 13,30 | 268,00 km² | 1,45 m³/s | 56,7 m³/s |
Chráněná území
Necelé 4 kilometry dlouhý úsek v okolí Kalu je chráněn jako přírodní památka Kalské údolí z důvodu ochrany ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů ve vodním toku a na vlhkomilných loukách.
Asi kilometrový úsek před Hořicemi je i s údolní nivou chráněn jako přírodní památka Údolí Bystřice kvůli ochraně květeny a zvířeny na slatinné louce.
Asi 26 km dlouhý úsek vodního toku (bez náhonů) na území okresů Jičín a Hradec Králové od vsi Březovice až k Boharyni je chráněn jako přírodní památka Bystřice kvůli výskytu mlže velevruba tupého (Unio crassus).
Odkazy
Reference
- Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 73.
- Evidenční list hlásného profilu stanice Rohoznice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
- Evidenční list hlásného profilu stanice Roudnice [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Bystřice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Rohoznice – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Labe
- Základní charakteristiky toku Bystřice a jeho povodí