Gornji Milanovac

Gornji Milanovac (v srbské cyrilici Горњи Милановац) je město v západní části centrálního Srbska. Patří k menším městům; v roce 2011 měl 24 216 obyvatel. Administrativně je součástí Moravického okruhu. Nachází se v údolí říčky Despotovica. Jako řada měst v centrálním Srbsku (např. i Valjevo) má střed uspořádaný do podoby pravoúhlé uliční sítě.

Gornji Milanovac

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice44°1′16″ s. š., 20°27′21″ v. d.
Nadmořská výška310 m n. m.
StátSrbsko Srbsko
Gornji Milanovac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha836 km²
Správa
Vznik1853
Oficiální webwww.gornjimilanovac.rs
Telefonní předvolba032
PSČ32 300, 32 301
Označení vozidelGM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na město

Současný název města pochází od srbského knížete Milana Obrenoviće. Do roku 1895 se tehdejší malá obec jmenovala Despotovica, podle místní řeky.

Historie

Gornji Milanovac se rozvíjel jako malé sídlo; jeho počet obyvatel se v 19. století pohyboval kolem několika stovek. Město bylo jedním z prvních v Srbsku, které získalo v 19. století moderní urbanistický plán s ulicemi svírajícími v centru pravý úhel (podobně jako například ve Valjevu). Bylo tomu díky pomoci rakouských inženýrů. Na přelomu 19. a 20. století zaznamenalo město značný rozvoj; byla otevřena nemocnice, škola, tiskárna, bylo napojeno na železniční síť. V roce 1857 získalo město první knihovnu.

Gornji Milanovac byl v roce 1941 osvobozen v rámci společné akce partyzánů a četniků během vytváření Užické republiky. V 60. a 70. letech 20. století vzniklo ve městě spoustu průmyslových podniků (Metalac, který vyrábí bojlery, dále Rudnik, FAD, Tipoplastika) a počet obyvatel se tak zvýšil z několika tisíc na celkem dvacet čtyři tisíc. V 80. letech byly dvě okolní vesnice připojeny (Prajani a Rudnik) k městu.

Po roce 1991 a v závěru 90. let byla většina místních podniků privatizována, nedošlo však k tak závažné míře bankrotů a ekonomické destrukce jako jinde v zemi.

Na počátku 21. století byla západně od města otevřena dálnice A2, která spojuje Čačak s Bělehradem.

Odkazy

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.