Glykosidová vazba
Glykosidovou vazbou se označuje acetálová vazba sacharidů s hydroxylovou skupinou (-OH) postranního řetězce aminokyselin (v proteinu) nebo jiného sacharidu nebo různých derivátů lipidů (O-glykosidová vazba), popř. jiných látek. V biochemii se také často používá termínu N-glykosidová vazba pro obdobné sloučení, ve kterých je -OH skupina nahrazena amino skupinou(-NH2)(např. vazba bází k (deoxy)ribóze v DNA, resp. RNA).
Vznik glykosidové vazby
- vznik hemiacetalu
Sacharidy obsahují karbonylovou skupinu (aldehydovou nebo ketonovou), která je schopná reagovat s -OH za tvorby hemiacetalů. Jedná se o nukleofilní adici, volný elektronový pár na kyslíku v –OH skupině atakuje parciálně kladně nabitý karbonylový uhlík. Vzniká cyklický hemiacetal (z důvodů stability cyklu vzniká buď pětičlenný kruh-nazývaný furanóza, nebo šestičlenný kruh – nazývaný pyranóza)
- vznik acetalu – glykosidu
Hemiacetál je schopný dále reagovat s další nukleofilní skupinou za tvorby acetalu a vyloučení vody.
Další glykosidové vazby
- S-glykosidová vazba – analogické k O-glykosidové vazbě, nukleofilem je thiolová skupina –SH
- C-glykosidová vazba - je nazýváno přímé spojení sacharidového atom uhlíku s atomem uhlíku jiné biochemické sloučeniny. Příkladem může být pseudouridin a nebo C-glykosylace proteinů