Gloriet (Poděbrady)

Altán Gloriet a přilehlé terasy těsně před opravou

Na poděbradském nymburském předměstí byl po husitských válkách založen větší hospodářský dvůr sloužící k zásobování hradu. Roku 1786 vrchnost (vlastníkem byl král Josef II.) rozhodla o rozparcelování a rozprodání pozemků tohoto dvora.[8] V roce 1809 koupila přední část dvora směrem k Labi Veronika (Weronika) Ulrychová, manželka panského sládka Fridricha Ulrycha.[9] Její manžel v letech 1818–1820 vybudoval statek, zahrnující přízemní obytný dům čp. 16 s barokizující bránou a další hospodářské budovy. Nad řekou zřídil zahradu s terasami osázenými vinohradem, na jejichž vrcholu vznikl vyhlídkový altán.[8] Fridrich Ulrych nechal gloriet vystavět pro potěšení své milované ženy a pro sebe do areálu zahrnul také vinný sklep.[6]

Stavitel Glorietu Fridrich Ulrych roku 1832 zemřel na choleru. Usedlost zůstala v držení jeho ženy Veroniky, zemřelé roku 1847. Dvorec následně převzal jejich syn František Ulrych s manželkou Jindřiškou, kteří měli děti Františka, Veroniku Karolínu (provdanou za Tomáše Bláhu) a Čeňka. Později se dvorce ujal Bláha, který však později kvůli dluhům spáchal sebevraždu.[10]

Roku 1875 statek v nucené dražbě koupil poděbradský měšťan Josef Jungl.[2] Roku 1901 jej od Junglových dědiců koupil farní sbor evangelické církve helvetského vyznání.[9] Gloriet tak stojí ve farní zahradě v těsném sousedství funkcionalistické fary a kostela vzniklého přestavbou původního obytného stavení Ulrychových.[1] Během různých akcí (například Noc kostelů) je zpřístupňován veřejnosti. Bezprostřední okolí altánu se výrazně proměnilo, řeka byla regulována a na vzniklém pásu zeleně (ulice Labské nábřeží) vede pod vzrostlými stromy frekventovaná cyklostezka.[6]

Gloriet zpřístupněný v rámci akce Noc kostelů 2017

Roku 1965 byl Gloriet prohlášen za kulturní památku.[3] Roku 1968 bylo při revizi památek zjištěno, že gloriet je v tak špatném stavu, že hrozila jeho demolice.[2] Navzdory nedostatku financí se sboru v 70. letech podařila jeho záchrana.[11] Stav stavby se ale opět postupně zhoršoval. Došlo k degradaci zdiva a poklesu stěny altánu napojené na opěrnou zeď. Dále se ukázalo, že stavbu poškozuje nedostatečný odtok srážkové vody a její základy byly založeny v nedostatečné hloubce.[7] Po zjištění, že altánu hrozí celkové narušení statiky, majitel roku 2015 začal hledat prostředky na rekonstrukci, která musela být rozdělena do tří dílčích etap (samotný Gloriet, schodiště a terasy pod ním a konečně zbývající části teras)[11]. Prostředky na první etapu byly získány z dotací, veřejné sbírky a série benefičních kulturních akcí, jejichž hlavní část se odehrála roku 2017 v rámci cyklu „Rok pro Gloriet“ (koncerty, přednášky a jiné). Pomyslným vyvrcholením Roku pro Gloriet se v září 2017 stal benefiční festival „GlorietFest“. V jeho průběhu mimo jiné výtvarník Lukáš Kladívko na farní zahradě vytvořit prostorovou instalaci „Glory“.[12]

První etapa rekonstrukce proběhla od září do prosince 2017. Mimo jiné byla opravena vypadlá klenba, vyřešen odvod dešťové vody, opravena fasáda, podlahy a renovovány okna, dveře i kovaná mříž balkónu.[11]

Kovaná mříž balkonu s iniciály FWU

Gloriet je dvoupodlažní stavba vystavěná v klasicistním slohu na dvou terasách. Vnější průměr stavby měří asi pět metrů. Má pravidelný osmiboký půdorys.[4] Fasádu člení dvě nad sebou umístěné, bohatě profilované římsy a skutečná i slepá okna.[13] Dále ji zdobí šambrány. Do horního patra se vstupuje dveřmi z farní zahrady.[1] Patro má dřevěnou podlahu a je zaklenuté plackou.[13] V místnosti jsou umístěna čtyři oblouková okna, opatřená žaluziovými okenicemi, a dva stejně velké výklenky. Není tam žádné původní vybavení. Proti vchodu se nacházejí dvoukřídlé dveře vedoucí na malý vyhlídkový balkon o rozměrech 130 × 70 cm. Ten zdobí umělecky kovaná mříž s iniciály stavitelů FWU. Střechu altánu tvoří nízká osmiboká kopule vrcholící korouhvičkou s malou makovicí. Na ní je osazena korouhev s letopočtem 1945. Spodní patro altánu tvoří malá místnost s nepravidelnou omítanou cihelnou klenbou. Ve zdi jsou umístěny výklenky a malé okénko, podlahu pokrývají pálené cihly. Místnost je přístupná schodištěm vedoucím přes terasy.[2]

Společně s Glorietem byly postaveny také dvě kamenné terasy, na jejichž vrcholu stavba stojí.[6] Terasy jsou vyzděny z opuky a kryty pískovcovými deskami. Zpevňují je dvě souběžné zdi, kterými prochází dvě schodiště. První schodiště s odpočívadlem vede ke glorietu. Jeho sloupky byly v minulosti ozdobeny dvěma čučky.[13] Zadní schodiště zpřístupňuje vinný sklípek, vybudovaný uvnitř teras. Terasy byly původně osázeny vinnou révou. Vinice však později zanikla a výhled na řeku zakryly stromy.[6]

• 
  Detail schodiště
• 
  Detail fasády s volutou
• 
  Detail okna
• 
  Detail makovice a korouhve
• 
  Detail poškozeného zdiva opěrné zdi
• 
  Prostorová instalace Lukáše Kladívka Glory