Useň

Kůže jako materiál je nezpracovaná surovina z kůže obratlovců – z jejich tělního pokryvu. Zpracovaná kůže se nazývá useň, ale slovo kůže se používá jako synonymum slova useň.[1]

zpracované kůže

Zpracovaná zvířecí (výjimečně u některých přírodních národů i lidská) kůže se od pradávna využívala jako oděv nebo surovina k výrobě oděvů, obuvi, oděvních doplňků a různých artefaktů.

Specifické využití má kůže při výrobě bicích hudebních nástrojůbubnů. Dnes je však často nahrazována umělými materiály.

Rozsah zpracování podle účelu

Podle míry zpracování kůží a jejich dalším využití rozeznáváme:

Zpracování kůží

základem výroby kůží je loužení a odchlupení
  1. nasolení kůže – pro převoz do koželužny
  2. namáčení – kůže se máčí a pere v hašpli (sud) kvůli očištění, zbavení soli
  3. loužení se zahníváním (dříve) a odchlupování kosou na odchlupování (koželužský nůž) nebo loužení v roztoku sulfidu sodného a vápna (dnes), pro odstranění srsti, vznikne tzv. holina
  4. mízdření pomocí kosy na mízdření (dříve) nebo mízdření mezi soustavou válců (dnes), pro odřezání vaziva a zbytků svalů
  5. omykání kosou na omykání (dříve) nebo omykání mezi válci, pro odstranění kořínků chlupů
  6. štípání pomocí štípacího stroje, aby byla kůže všude stejně tlustá
  7. činění kůží pomocí tříslovin z kůry a jiných rostlin v sudu (dříve) nebo solemi chromu (od konce 19. století), pro odstranění vápna a tuků, pro zvláčnění
  8. ždímání, pro odstranění vody
  9. barvení
  10. mazání, aby se kůže nelámaly
  11. vyrážení neboli hlazení, pro vyhlazení vrásek
  12. sušení
  13. postřikování lakem, proti vlhku
  14. leštění
  15. žehlení
  16. měření
  17. převoz k výrobě kožených výrobků

Druhy usní

podle zvířete, ze kterého pocházejí
  • skotteletina
  • brav – kozina, kozelčina, kůzlečina; skopovice, jehnětina; vepřovina (neplést s vepřovicí)
  • králičina
  • anebo se popisuje přímým označením zvířete: např. norek, ondatra
podle technologie zpracování
  • černouseň – (od koželuhů, černokožešníků) useň, hovězí a jiná surová kůže, vyčiněná tříslovinou. Například i podešvová useň.
  • jircha (bělouseň) – (od jirchářů, bělokožešníků) useň, hovězí surová kůže, podvalovaná a vyčiněná kamencem, na měkko.
    • glazé – bílá rukavičkářská jircha, z kůzlečiny.
  • semiš – (od semišníků) useň vyčiněná tukem, na měkko, broušením po rubové straně, která se stává pohledovou.
  • juchta – silně napuštěná oleji či jinými mastnými prostředky.

Umělá kůže

Umělá kůže vypadá jako přírodní kůže, ale je vyrobena z umělých hmot, z plastů. Podobně jako u kožešiny existuje také umělá kožešina.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura

  • Carsten Bothe:Kůže, manuál pro šití, opravy a výrobky. GRADA Publishing, a.s. Praha 2017 ISBN 978-80-271-0140-5
  • Otis Ingrams: Práce s kůží. Metafora Praha 2018

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.