Glashütte

Glashütte je německé město, které leží ve spolkové zemi Sasko. Je známé především výrobou luxusních hodinek. Oblast spadá do zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge), jehož centrem je město Pirna. Má přibližně 6 700[1] obyvatel.

Budova manufaktury "Glashütter Uhrenbetrieb GmbH"
Glashütte
Pohled na centrum města s kostelem svatého Wolfganga

znak
Poloha
Souřadnice50°51′ s. š., 13°47′ v. d.
Nadmořská výška340 m n. m.
Časové pásmoUTC +1
StátNěmecko Německo
Spolková zeměSasko
Zemský okresSaské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Administrativní dělení16 místních částí

Poloha města Glashütte v rámci zemského okresu Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Glashütte
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha95,6 km²
Počet obyvatel6 741 (2021)[1]
Hustota zalidnění70,5 obyv./km²
Etnické složeníNěmci 99,4 %[2]
Náboženské složeníProtestantství 26,6 %
Římskokatolická církev 4,1 %[2]
Správa
Statusměsto
StarostaMarkus Dreßler (CDU)
Oficiální webwww.glashuette-sachs.de
Adresa obecního úřaduHauptstraße 42
01768 Glashütte
Telefonní předvolba035053
PSČ01768
Označení vozidelPIR, DW, FTL, SEB
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Město se nalézá ve východním Krušnohoří v údolí řeky Müglitz. Od sjednocení s obcí Reinhardtsgrimma v roce 2008 se Glashütte rozprostírá až do sousedního údolí potoka Lockwitz a leží tak ve dvou hlavních údolích východního Krušnohoří.

Členění města

  • Bärenhecke
  • Börnchen
  • Cunnersdorf
  • Dittersdorf
  • Glashütte
  • Hausdorf
  • Hermsdorf am Wilisch
  • Hirschbach
  • Johnsbach
  • Kernstadt
  • Luchau
  • Neudörfel
  • Niederfrauendorf
  • Oberfrauendorf
  • Reinhardtsgrimma
  • Rückenhain
  • Schlottwitz (i s Oberschlottwitz)

Historie

Vznik místa a jeho jména je pravděpodobně spjat se sklářskou hutí, která se zde kdysi nalézala. Po vyplenění oblasti husity roku 1429, bylo místo roku 1443 označeno jako "Pustá ves s dvěma hamry" (tj. "Wüstes Dorf mit zwei Eisenhämmern"). Písemně je oblast pod označením "Glaßhutte" zmíněna poprvé roku 1445. Po objevení stříbra okolo roku 1490 zažila oblast prudký hospodářský rozmach a již roku 1506 propůjčil saský vévoda Glashütte městské právo. Těžba stříbra pokračovala ještě několik staletí, avšak na počátku 19. století byla již zdejší ložiska vyčerpána a hospodářská situace se v regionu výrazně zhoršila. Poslední těžební jáma byla uzavřena okolo roku 1870.

19. století je v Glashütte úzce spjato se zavedením a rozmachem hodinářského řemesla. V roce 1845 se ve městě usadil jako první hodinář Sas Ferdinand Adolph Lange, který tak následoval výzvu saské vlády, od níž obdržel i finanční podporu ve výši 7000 tolarů. Poté začal se vzděláváním prvních hodinářů. Přes počáteční obtíže přispěl hodinářský průmysl po roce 1875 k výraznému hospodářskému oživení města. Mezi lety 1878 - 1956 zde existovala dokonce "Německá hodinářská škola Glashütte."

V posledních dnech druhé světové války bylo Glashütte bombardováno sovětskými letadly, čímž bylo částečně zničeno. Po válce byly místní hodinářské podniky vyvlastněny a sloučeny ve státním podniku "VEB Glashütter Uhrenbetriebe" (GUB). I přesto si ale místní hodinky zachovaly díky své kvalitě vynikající pověst.

Po roce 1990 došlo jak k obnovení původních firem, tak i k založení firem zcela nových.

Muzea

  • Německé muzeum hodin Glashütte (Deutsches Uhrenmuseum Glashütte) - nachází se v historickém jádru města

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Wolfganga

Hospodářství

Dominantní pozici zaujímají hodinářské podniky. Roku 2011 zaměstnávaly celkem 1 160 lidí. Největší výrobci jsou podniky "Lange Uhren GmbH" (500 zaměstnanců), "Glashütter Uhrenbetrieb GmbH" (320 zaměstnanců) a "NOMOS Glashütte" (140 zaměstnanců).

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2021-08-03]
  2. Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.