Gizo (Izrael)

Leží v nadmořské výšce 198 metrů v zemědělsky využívané pahorkatině Šefela, nedaleko od západního okraje zalesněných svahů Judských hor.

Obec se nachází 26 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 34 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů západně od historického jádra Jeruzalému. Gizo obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Vesnice je situována 4 kilometry od Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích a Západní břeh Jordánu, respektive od nárazníkové zóny v prostoru Latrunu. Počátkem 21. století byla ale plocha Latrunského výběžku s demografickou dominancí Židů fakticky anektována k Izraeli pomocí bezpečnostní bariéry a dále k severovýchodu ležící arabské (palestinské) oblasti Západního břehu fyzicky odděleny.[3]

Gizo je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 44.

Gizo byl založen v roce 1968.[2] Jménem odkazuje na starověké sídlo zmiňované v tomto regionu v Bibli. Na něj pak ve středověku navázala arabská vesnice Bajt Džiz, jež stála cca 2 kilometry severovýchodně odtud, blíže k nynější židovské vesnici Har'el.[4]

Nynější vesnice byla zřízena roku 1968 a koncipována jako osada pro ubytování místních učitelů a dalších státních zaměstnanců. Přímo v obci působí státní základní škola s náboženskou orientací.[4]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Gizo Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 192 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 3,8 %.[1]