Gitanas Nausėda

V letech 1982–1987 vystudoval Fakultu průmyslové ekonomie na Vilniuské univerzitě. Další dva roky byl doktorandem na Fakultě ekonomie téže univerzity u profesora Vladase Astrauskase.[2] V období 1990–1992 získal v rámci postgraduálního studia grant DAAD ke studijnímu pobytu na Univerzitě v Mannheimu.[3] Disertační práci na téma „Příjmová politika během inflace a stagflace (na litevském příkladu),“ obhájil na Vilniuské univerzitě v roce 1993 a obdržel titul Ph.D.[4] V roce 2009 se stal docentem na soukromé škole Vilnius University Business School, založené roku 1989.[5][3]

Profesní dráhu ekonoma zahájil v letech 1992–1993 ve Výzkumném ústavu pro ekonomiku a privatizaci. Další dva roky působil na úřadu národního regulátora v Radě pro hospodářskou soutěž Litvy jako vedoucí oddělení finančních trhů. V období 1994–2000 byl zamětnancem litevské centrální banky, nejdříve na úseku regulace a dohledu nad komerčním bankovnictvím a poté ve funkci ředitele úseku měnové politiky. Poslední dva roky také zasedal ve správní radě centrální banky.[6][3]

Mezi roky 2000–2008 se stal hlavním ekonomem a poradcem předsedy správní rady bankovního domu AB Vilniaus Bankas. Další desetileté období, do roku 2018, působil postupně na pozicích finančního analytika, hlavního ekonoma a poradce prezidenta banky Raimondase Kvedarase v SEB Bankas.[6][3]

Jako nezávislý kandidát a nestraník oznámil 17. září 2018 účast v květnových prezidentských volbách 2019.[7] V kampani kladl důraz na svou nezávislost a proklamoval ochotu spolupracovat s vládou jakékoli orientace. V úvodním kole, jež se odehrálo 12. května 2019, skončil z devíti kandidátů těsně druhý, když za vítěznou poslankyní a bývalou ministryní financí Ingridou Šimonytėovou zaostal o 0,37 % platných hlasů.[8] O čtrnáct dní později ji ve druhém kole jasně porazil, ziskem 66,53 %, respektive 881 495 platných hlasů. Prezidentská inaugurace proběhla 12. července 2019.[9][8]

První zahraniční cestu uskutečnil čtyři dny po inauguraci do Varšavy, kde se střetl se svým protějškem Andrzejem Dudou.[10] Během návštěvy se ozývaly výzvy k prohloubení bilaterálních vztahů, než jaké panovaly za jeho předchůdkyně Dalii Grybauskaitėové.[11] Odmítavě se vyjádřil ke snaze vůdců Evropské unie sankcionovat Polsko za jeho postup vůči Nejvyššímu soudu a krokům v soudnictví.[12] Do jednoho měsíce od nástupu do úřadu byl podle průzkumů litevského rozhlasu a televize považován za nejdůvěryhodnějšího politika státu.[13] Během berlínské schůzky s Angelou Merkelovou v srpnu 2019, naléhal na kancléřku v udržování sankcí proti Rusku.[14] V otázce návštěvy Ruska navázal na kritický postoj Grybauskaitéové, která Ruskou federaci označila za „teroristický stát“.[8] Nausėda uvedl, že Rusko nenavštíví, dokud bude trvat ruská anexe Krymu.[8] Rovněž odmítl možné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jako „zbytečné“, když Litva čelila „reálné hrozbě“ a „nebezpečí“ na hranicích s Ruskem.[15]

Narodil se roku 1964 v přímořské Klaipėdě, tehdejší součásti Litevské sovětské socialistické republiky. Otec Antanas Nausėda (* 1929) je inženýr, který mimo jiné pracoval jako vedoucí závodu na recyklaci lepenek a papírových obalů AB Klaipėdos kartonas. Matka Ona Stasė Nausėdienė (1932–2014) byla učitelka fyziky a matematiky. Sestra Vilija Nausėdaitė (* 1959) je profesí ekonomka.[16]

V roce 1990 se oženil s inženýrkou, módní technoložkou Dianou Nepaitė (* 1964), pracující pro vilniuskou pobočku společnosti H&M.[3] Do manželství se narodily dcery Gedailė a Ugnė Nausėdaitė.[17] Vyjma rodné litevštiny hovoří rusky, anglicky a německy.[3]

Čestný doktorát Univerzity v Gifu obdržel 24. října 2019.[18]