Giro d'Italia 1985

Na Giro d'Italia 1985 bylo pozváno celkem 20 týmů, z nichž bylo 6 italských. [1] Každý tým přijel s devíti jezdci, což znamenalo, že se na start postavilo 180 jezdců. Týmová prezentace proběhla 15. května ve Veronské aréně. Do cíle v Lucce dojelo 135 jezdců.

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

• Ariostea
• Alpilatte–Olmo–Cierre
• Atala–Ofmega–Campagnolo
• Carrera–Inoxpran
• Cilo–Aufina
• Del Tongo–Colnago
• Dromedario–Laminox
• Gemeaz Cusin–Zor
• Gis Gelati–Trentino Vacanze
• La Vie Claire
• Maggi Mobili–Fanini
• Malvor–Bottecchia
• Murella–Rossin
• Varta–Café de Colombia
• Sammontana–Bianchi
• Santini–Conti–Galli
• 7–Eleven
• Skil–Sem
• Supermercati Brianzoli
• Vini Ricordi–Pinarello

Na start se postavil obhájce vítězství Francesco Moser, který cílil na druhý titul v řadě. Šampion z let 1980 a 1982 Bernard Hinault vstoupil do závodu se silnou podporou svého týmu La Vie Claire a mířil na třetí titul na italské Grand Tour. Závodu se také zúčastnil Hinaultův týmový kolega Greg LeMond, pro nějž to byla první účast na Giru d'Italia. Mezi další favority se řadil například také Marino Lejaretta, vítěz Vuelty a España 1982. Obhájce druhého místa a dvojnásobný šampion Tour de France Laurent Fignon se závodu nezúčastnil kvůli zraněné Achillově šlase.

Trasa Gira d'Italia 1985 byla veřejnosti odhalena hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 16. února 1985. [2] Trasa dlouhá 3998,6 km zahrnovala tři individuální a jednu týmovou časovku a jedenáct etap, na jejichž trase byla hodnocená stoupání s dostupnými body do vrchařské soutěže. [3] Tři z těchto jedenácti etap měly vrcholové dojezdy; 4. etapa na Selva di Val Gardena, 14. etapa na Gran Sasso d'Italia a 20. etapa do Valnontey di Cogne. Organizátoři se rozhodli zahrnout také 2 dny odpočinku. Ve srovnání s minulým ročníkem byla trasa o 190,6 km delší a obsahovala stejné množství časovek a dnů volna.

Etapy a vítězové

Etapa	Datum	Trasa	Vzdálenost	Typ		Vítěz
P	16. května	Verona	6,6 km (4 mi)		Individuální časovka	Francesco Moser (ITA)
1	17. května	Verona - Busto Arsizio	218 km (135 mi)		Rovinatá etapa	Urs Freuler (SUI)
2	18. května	Busto Arsizio - Milan	38 km (24 mi)		Týmová časovka	Del Tongo-Colnago
3	19. května	Milan - Pinzolo	190 km (118 mi)		Horská etapa	Giuseppe Saronni (ITA)
4	20. května	Pinzolo - Selva di Val Gardena	237 km (147 mi)		Horská etapa	Hubert Seiz (SUI)
5	21. května	Selva di Val Gardena - Vittorio Veneto	225 km (140 mi)		Horská etapa	Emanuele Bombini (ITA) [4]
6	22. května	Vittorio Veneto - Cervia	237 km (147 mi)		Rovinatá etapa	Frank Hoste (BEL)
7	23. května	Cervia - Jesi	185 km (115 mi)		Horská etapa	Orlando Maini (ITA)
	24. května	Den odpočinku
8a	25. května	Foggia - Foggia	45 km (28 mi)		Rovinatá etapa	Stefano Allocchio (ITA)
8b		Foggia - Matera	167 km (104 mi)		Rovinatá etapa	Acácio da Silva (POR)
9	26. května	Matera - Crotone	237 km (147 mi)		Rovinatá etapa	Paolo Rosola (ITA)
10	27. května	Crotone - Paola	203 km (126 mi)		Horská etapa	Acácio da Silva (POR)
11	28. května	Paola - Salerno	240 km (149 mi)		Horská etapa	Stefano Allocchio (ITA)
12	29. května	Capua - Maddaloni	38 km (24 mi)		Individuální časovka	Bernard Hinault (FRA)
13	30. května	Maddaloni - Frosinone	154 km (96 mi)		Rovinatá etapa	Urs Freuler (SUI)
14	31. května	Frosinone - Gran Sasso d'Italia	195 km (121 mi)		Horská etapa	Franco Chioccioli (ITA)
15	1. června	L'Aquila - Perugia	208 km (129 mi)		Horská etapa	Ron Kiefel (USA)
16	2. června	Perugia - Cecina	217 km (135 mi)		Rovinatá etapa	Giuseppe Saronni (ITA)
17	3. června	Cecina - Modena	248 km (154 mi)		Horská etapa	Daniel Gisiger (SUI)
	4. června	Den odpočinku
18	5. června	Monza - Domodossola	128 km (80 mi)		Rovinatá etapa	Paolo Rosola (ITA)
19	6. června	Domodossola - Saint-Vincent	247 km (153 mi)		Horská etapa	Francesco Moser (ITA)
20	7. června	Saint-Vincent - Valnontey di Cogne	58 km (36 mi)		Horská etapa	Andrew Hampsten (USA)
21	8. června	Saint-Vincent - Genoa	229 km (142 mi)		Rovinatá etapa	Urs Freuler (SUI)
22	9. června	Lido di Camaiore - Lucca	48 km (30 mi)		Individuální časovka	Francesco Moser (ITA)
	Celková délka		3 998,6 km (2 485 mi)

Vítěz prologu Francesco Moser vedl závod během prvních 2 etap. Do vedení po třetí etapě se dostal Giuseppe Saronni poté, co jeho tým vyhrál týmovou časovku. Během čtvrté etapy získal Roberto Visentini dostatek času na to, aby vysvlékl Saronniho z růžového dresu pro lídra závodu. Visentini si udržel dres po 8 dní a přejel s ním i Dolomity, než ho ztratil během časovky ve 12. etapě. Tu vyhrál Bernard Hinault a zároveň s tím se stal novým lídrem závodu. Své vedení si udržel i přes Alpy a dojel si pro svůj třetí titul na Giru.

Průsmyk Simplon byl Cima Coppi pro Giro d'Italia 1985

Během Gira d'Italia byly nošeny 4 dresy. Lídr celkového pořadí nosil růžový dres. Celkové pořadí bylo určováno podle časů dojezdu v etapách, zároveň bylo možno získat časové bonusy za dojezdy v etapách s hormadným startem. Tato soutěž je nejdůležitější a její vítěz je považován za celkového vítěze závodu.

Další soutěží byla bodovací soutěž. Body do ní bylo možné získat za dojezd mezi 15 nejlepšími v etapě, další body mohly být získány na sprinterských prémiích. Lídr této klasifikace nosil fialový dres. Zelený dres nosil lídr vrchařské soutěže. Zde bylo možné získat body při dojezdech na vrcholy před ostatními závodníky. Každé stoupání bylo hodnoceno jako první, druhá nebo třetí kategorie, s více dostupnými body na stoupáních vyšší kategorie. Na Cimě Coppi, nejvyšším bodu závodu, bylo možné získat více bodů než na stoupáních první kategorie.Cima Coppi pro tento ročník byl průsmyk Simplon. První jezdec, který přejel průsmyk Simplon byl Kolumbijec Reynel Montoya. Soutěž mladých jezdců fungovala stejně jako celkové pořadí, ale byla pouze pro neo-profesionály (jezdce, kteří byli profesionálové 3 a méně let). Lídr této klasifikace nosil bílý dres.

Existovala také soutěž týmů, ačkoliv v ní nebyl udělován žádný dres. Do soutěže se započítávaly časy dojezdů nejlepších 3 jezdců jednoho týmu. Vedoucí tým byl ten s nejmenším výsledným časem.

Průběžné pořadí po etapách

Etapa	Vítěz	Celkové pořadí	Bodovací soutěž	Vrchařská soutěž	Soutěž mladých jezdců	Soutěž týmů
P	Francesco Moser	Francesco Moser	neuděleno	neuděleno	neuděleno	neuděleno
1	Urs Freuler		Urs Freuler		Roberto Calovi	Gis Gelati-Trentino Vacanze
2	Del Tongo-Colnago	Giuseppe Saronni				Del Tongo-Colnago
3	Giuseppe Saronni		Giuseppe Saronni	Acácio da Silva	Alberto Volpi
4	Hubert Seiz	Roberto Visentini	Johan van der Velde			Carrera–Inoxpran
5	Emanuele Bombini
6	Frank Hoste		Urs Freuler
7	Orlando Maini		Johan van der Velde
8a	Stefano Allocchio
8b	Acácio da Silva
9	Paolo Rosola
10	Acácio da Silva					Alpilatte-Olmo-Cierre
11	Stefano Allocchio
12	Bernard Hinault	Bernard Hinault	Johan van der Velde a Urs Freuler
13	Urs Freuler		Urs Freuler
14	Franco Chioccioli		Johan van der Velde
15	Ron Kiefel
16	Giuseppe Saronni
17	Daniel Gisiger			José Luis Navarro		Del Tongo-Colnago
18	Paolo Rosola
19	Francesco Moser
20	Andrew Hampsten					Alpilatte-Olmo-Cierre
21	Urs Freuler
22	Francesco Moser
Konečné pořadí		Bernard Hinault	Johan van der Velde	José Luis Navarro	Alberto Volpi	Alpilatte-Olmo-Cierre