Giovanni Paolo Colonna

Colonna se narodil 16. června 1637 v Bologni, v té době druhém největším městem Papežského státu po Římu. Byl třetí ze čtyř bratrů v rodině pěti dětí. Jeho otec byl Antonio Colonna (cca 1600–1666), známý stavitel varhan. Giovannimu otci se přezdívalo Dal Corno a byl adoptivním synem Stefana Colonny, člena početné a úspěšné rodiny varhanářů působící v centrální a severní Itálii již od předcházejícího století.

V rodině získal vzdělání jako stavitel varhan a ve hře na varhany byl žákem místního varhaníka Agostina Filippuzziho. Od roku 1656 studoval v Římě . Jeho učiteli byli Antonio Maria Abbatini, Orazio Benevoli a Giacomo Carissimi. Nějaký čas působil jako varhaník v papežské koleji Pontificium Collegium Germanicum et Hungaricum de Urbe. V září roku 1658 se vrátil do svého rodného města a stal se varhaníkem v bazilice sv. Petra. Začínal jako 2. varhaník a postupně se vypracoval, takže v listopadu 1674 se na základě konkurzu stal hlavním kapelníkem. V letech 1666–1688 byl, stejně jako předtím jeho otec, odpovědný za údržbu a ladění varhan.

V letech 1680–1694 byl v pravidelném styku s modenským vévodou Francescem II. d'Este, pro nějž komponoval oratoria a pomáhal při konstrukci varhan. Jinými prominentními patrony skladatele byli parmský vévoda Ranuccio II. Farnese a rodina Medici z Florencie, pro něž psal světské kantáty.

V roce 1694 cestoval do Říma aby diskutoval teoretické hudební problémy. Při té příležitosti mu papež Inocenc XII. nabídl místo kapelníka v bazilice sv. Petra. Colonna tuto nabídku, patrně ze zdravotních důvodů, nepřijal. Zemřel v Bologni následujícího roku.

Byl zakládajícím členem Accademia dei Filarmonici, čtyřikrát byl zvolen jejím prezidentem. Jako pedagog vychoval řadu znamenitých žáků. Byli mezi nimi např.: Giovanni Bononcini, Antonio Maria Bononcini, Giuseppe Felice Tosi, Francesco Gasparini a Francesco Antonio Urio a Giovanni Carlo Clari. Poslední dva měli později vliv na hudební vývoj Georga Friedricha Händela.

Giovanni Paolo Colonna vytvořil velké množství chrámové vokální hudby (mše, žalmy, moteta, litanie, antifony, requiem, lamentace), včetně 13 oratorií, z nichž osm se dochovalo. Zkomponoval více než sto těchto skladeb a jejich rukopisy jsou uchovávány v knihovnách v Bologni, Modeně, Londýně, Oxfordu. Nejrozsáhlejší sbírka je ve Vídni. Císař Leopold I. obdržel vždy kopii každého Colonnova chrámového díla, takže v Rakouské národní knihovně je uloženo 83 těchto prací. Je považován za jednoho z předních italských církevních hudebníků své doby.

• Volně přístupné partitury děl od Giovanni Paola Colonny v projektu IMSLP
• Katolická encyklopedie
• Životopis (it)
• Moteta on line
• Choralwiki