Giovanni Ciani

Opakovaně byl volen jako člen italských národních liberálů do funkce starosty tyrolského Trenta.[1] Starostou byl v období let 1866–1872 a znovu 1880–1885.[2] Zasedal i jako poslanec Tyrolského zemského sněmu.[1]

Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873, za kurii velkostatkářskou v Tyrolsku, 2. voličský sbor. Rezignaci oznámil dopisem 23. června 1877 z politických důvodů, 27. listopadu 1877 opětovně složil slib. Mandát obhájil ve volbách roku 1879, nyní za městskou kurii v Tyrolsku, obvod Trento, Cles, Fonde atd. Slib složil 9. října 1879. Opětovně zde byl zvolen i ve volbách roku 1885, volbách roku 1891 a volbách roku 1897. Rezignaci oznámil na schůzi 18. října 1899. Pak ho v parlamentu nahradil Vittorio de Riccabona.[3] V roce 1873 se uvádí jako baron Johann von Ciani, statkář, bytem Trento.[4]

V roce 1873 usedl do parlamentu za blok ústavověrných.[5] Uvádí se tehdy coby jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[6] V roce 1878 zasedal v pětičlenném italském poslaneckém klubu.[7] V prosinci 1882 se přidal k nově ustavenému poslaneckému Coroniniho klubu, oficiálně nazývanému Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.[8] Za člena Coroniniho klubu se uvádí i po volbách do Říšské rady roku 1885.[9]

Císař ho povýšil do baronského stavu.[1] Zemřel v říjnu 1914.[1]

Jeho syn Tito Ciani byl zemským poslancem v Tyrolsku.