Gino Rossetti

Gino Rossetti (7. listopad 1904, La Spezia Italské království – 15. květen 1992, Turín Itálie) byl italský fotbalový útočník i trenér. Jeho skutečné jméno bylo Gino Rosetti, ale kvůli chybě na matričním úřadě, bylo k jeho příjmení přidáno "s". V roce 1931 mu bylo příjmení opraveno, ale po celou svou kariéru se nadále nazýval Rossetti.

Gino Rossetti
Osobní informace
Datum narození	7. listopadu 1904
Místo narození	La Spezia, Italské království
Datum úmrtí	15. května 1992 (ve věku 87 let)
Místo úmrtí	Turín, Itálie
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1919–1941) Fotbalový trenér (1938–1952)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1919–1921 1921–1926 1926–1933 1933–1937 1937–1938 1938–1939 1939–1941 Virtus Spezia Spezia Turín Neapol Turín Spezia Maceratese 00?000(?) 10300(35) 2120(134) 12000(27) 007000(1) 026000(9) 010000(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1927–1929 Itálie 1300(9)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1938–1939 1939–1941 1942–1943 1945–1946 1948–1949 1949–1950 1951–1952 Spezia Maceratese Ternana La Chivasso Casale Aosta Casale
Úspěchy
Fotbal na OH 1928 Itálie Mezinárodní pohár 1927-1930 Itálie 1. italská fotbalová liga 1927/28 Turín
Další informace
Příbuzní	José Rossetti (sourozenec)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fotbal začínal ve své rodném městě La Spezia v klubu Virtus Spezia. Po jedné sezoně odešel do konkurenční Spezia Calcio, který hrál již nejvyšší ligu. Do Turína přestoupil v v roce 1926. V Turíně vytvořil s Libonattim a Adolfo Baloncierim trio zvané Tria delle Meraviglie (Trojice divů). S klubem vyhrál titul v sezoně 1927/28. V sezoně 1928/29 byl s 36 brankami nejlepší střelec ligy. V roce 1933 odešel do Neapole kde odehrál čtyři sezony. Poté se vrátil na jednu sezonu do Turína. V roce 1938 se vrátil do Spezie kde byl hrající trenér. Fotbalovou kariéru ukončil jako hrající trenér v sezoně 1940/41 v druholigovém klubu Maceratese.

První utkání za reprezentaci odehrál v roce 1927 proti Švýcarsku. Celkem odehrál 13 utkání a vstřelil 9 branek. Vrcholem jeho herní činnosti v národním týmu byla OH 1928, kde získal bronzovou medaili. Byl i nejlepším střelcem na vítězném turnaji o MP 1927-1930.

Největší úspěch trenérské kariéře je vítězství ve 3. lize (1939/40, 1942/43).