Gid'on Ezra

Narodil se v Jeruzalémě a v letech 1955 až 1958 sloužil v Izraelských obranných silách v oddílu Nachal.[1] Vystudoval geografii a politologii na Haifské univerzitě a od roku 1962 pracoval pro bezpečnostní službu Šin bet (Šabak).[1] V té pracoval až do roku 1995 a poté působil jako poradce tehdejšího ministra pro vnitřní bezpečnost Moše Šachala.[1]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen poslancem Knesetu za stranu Likud a svůj poslanecký mandát obhájil v následujících volbách v letech 1999 a 2003. Poté, co Ariel Šaron porazil Ehuda Baraka v přímých premiérských volbách v roce 2001, byl Ezra jmenován náměstkem ministra vnitřní bezpečnosti.

V srpnu 2002 se Ezra vyjádřil k americké invazi do Iráku: „Čím agresivnější invaze bude, tím více pomůže Izraeli proti Palestincům.“ Dodal, že vojenská akce proti Iráku Palestincům „bezpochyby zasadí psychologickou ránu.“[2]

Po volbách v roce 2003 se stal poprvé ministrem, když byl jmenován ministrem při úřadu premiéra. V červenci 2004 nahradil Binjamina Elona na postu ministra turismu (zprvu působil jako úřadující ministr, v postu stanul trvale od začátku září).[1] Od září 2004 rovněž zastával post úřadujícího ministra vnitřní bezpečnosti poté, co Cachi Hanegbi rezignoval pro obvinění z korupce. Natrvalo se stal ministrem pro vnitřní bezpečnost v listopadu téhož roku a z této funkce dohlížel evakuaci osada Amona z února 2006. V listopadu 2005 byl zraněn během protestů ve Sderotu proti izraelskému jednostrannému stažení z Pásma Gazy, které podporoval.

V lednu 2005 jej na postu ministra turismu nahradil Avraham Hirschson. Když Šaron koncem roku 2005 opustil Likud a založil novou centristickou stranu Kadima, Ezra jej následoval a získal post ministra pro ochranu životního prostředí, kde vystřídal Šaloma Šimchona.

Po volbách v roce 2006 byl jmenován ministrem ochrany životního prostředí ve vládě Ehuda Olmerta. V dubnu 2007 oznámil zamítavé rozhodnutí v otázce vybudování solární elektrárny poblíž Dimony, a to kvůli potenciálnímu narušení zdejší přírodní rezervace.[3]

Ve volbách v roce 2009 obhájil svůj poslanecký mandát. Přišel však o ministerský post, jelikož Kadima nebyla až do května 2012 (tedy do doby krátce před jeho smrtí) součástí Likudem vedené koalice premiéra Benjamina Netanjahua. Dlouho patřil k silným kuřákům cigaret a poté, co u něj byla diagnostikována rakovina plic, již nakonec podlehl, se zapojil do osvětové kampaně proti kouření. Po jeho smrti jej na postu poslance Knesetu vystřídal Akram Hasson.[4]

Byl ženatý a má tři děti.[1]