Kakostovité

Kakostovité (Geraniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu kakostotvaré (Geraniales). Jsou to převážně byliny s dlanitými listy. Některé druhy jsou sukulentní. Květy jsou pětičetné, pravidelné nebo dvoustranně souměrné, plody jsou většinou poltivé. Náležejí sem oblíbené okrasné rostliny, zejména pelargonie. V České republice roste několik druhů kakostů a pumpava obecná.

Kakostovité
Kakost lesní (Geranium sylvaticum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádkakostotvaré (Geraniales)
Čeleďkakostovité (Geraniaceae)
Juss., 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hypseocharis pimpinellifolia

Popis

Kakostovité jsou byliny a polokeře, někdy i stonkové sukulenty (otylec, některé pelargonie), obvykle s článkovanými stonky. Listy jsou střídavé nebo vstřícné, nejčastěji jednoduché a dlanitě laločnaté, řidčeji složené, obvykle s palisty. Čepel listů je celokrajná nebo více či méně pilovitá, obvykle s dlanitou žilnatinou. Odění je složeno z jednoduchých nebo žláznatých chlupů. Květy jsou pětičetné, pravidelné nebo dvoustranně souměrné, jednotlivé nebo v úžlabních či vrcholových květenstvích (nejčastěji okolíkovitých). Kalich je pětičetný, kališní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé, u některých zástupců je horní lístek nazpět protažen v ostruhu. Korunních lístků je obvykle 5 a jsou volné. Tyčinek je nejčastěji 10 až 15, zřídka méně, jsou volné nebo krátce na bázi srostlé. Semeník je svrchní, laločnatý, srostlý obvykle z 5 plodolistů, na vrcholu s jedinou čnělkou s 5 bliznami. U některých zástupců jsou v květech přítomny nektarové žlázky, které se střídají s korunními lístky. Plod je poltivý (schizokarp), rozpadající se na 5 jednosemenných dílů a zanechávající střední sloupek, výjimečně poltivý plod bez středního sloupku (Biebersteinia) nebo tobolka (Hypseocharis).[1]

Rozšíření

Čeleď kakostovité zahrnuje asi 800 druhů v 7 rodech. Největší rody jsou kakost (Geranium, asi 430 druhů) a pelargonie (Pelargonium, asi 280 druhů).[2] Je rozšířena po celém světě, nejvíce druhů se vyskytuje v mírném a subtropickém pásu. V tropech se vyskytují především v horách. Centrum rodové i druhové diverzity je v jižní Africe. Rod kakost (Geranium) je zastoupen na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.[3]

V české květeně je podobně jako v celé Evropě čeleď zastoupena 2 rody. V České republice se vyskytuje 11 původních druhů kakostu (další 2 jsou pokládané za vyhynulé) a pumpava obecná. Některé další druhy jsou zde nepůvodní a zavlečené, např. běžný kakost pyrenejský.[4] Řada dalších druhů pumpavy se vyskytuje porůznu ve Středomoří. V teplejších oblastech Evropy také občas zplaňují pelargonie.[5]

Taxonomie

Čeleď byla dříve považována za blízce příbuznou šťavelovitým (Oxalidaceae) a někteří taxonomové (např. Cronquist) obě čeledi řadili do stejného řádu.[1] Podle kladogramů APG jsou kakostovité bazální skupinou řádu kakostotvaré (Geraniaceae),[2] bazálním rodem čeledi je rod Hypseocharis.[1] S nástupem molekulárních studií došlo k některým změnám i na úrovni rodů. Rod Sarcocaulon byl vřazen do rodu Monsonia, rod Rhynchotheca byl přeřazen do čeledi Francoaceae.[6][7]

Zástupci

Význam

Některé druhy pelargonií, zejména pelargonie vonná (Pelargonium odoratissimum) a kříženci druhů P. capitatum, P. graveolens a P. radens se pěstují pro vonnou, tzv. 'geraniovou' silici. Ta má uplatnění zejména v parfumerii.[9] Pelargonie náležejí mezi oblíbené balkónové rostliny. Jako zahradní trvalky jsou pěstovány některé druhy kakostu (Geranium), řidčeji i pumpava (Erodium). Jihoafrický rod otylec (Sarcocaulon) náleží mezi atraktivní sukulenty.

Přehled rodů

Erodium, Geranium, Hypseocharis, Monsonia (včetně Sarcocaulon), Pelargonium[6]

Odkazy

Reference

  1. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
  3. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
  4. KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  6. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
  7. TOULOUMENIDOU, T.; BAKKER, F.T.; ALBERS, F. The phylogeny of Monsonia L. (Geraniaceae). Plant Systematics and Evolution. 2007, čís. 264.
  8. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  9. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.