Geršov

Leopold rytíř Gersch, K. K. (Kaiserlich - Königlich, což znamená císařsko-královský), po kterém je pojmenována obec Geršov, první krajský komisař, guberniální rada se ve svých 42 letech stal nepřetržitě na dobu 21 roků krajským hejtmanem jihlavským, a to od 7. srpna 1827 až do 23. října 1848 (dále jen Leopold Gersch). Doložitelné doklady ze života jak rodinného, tak pracovního Leopolda Gersche se velice těžce dohledávají, neboť ve druhé světové válce byly téměř všechny dokumenty jihlavského hejtmanství německou posádkou zničeny. Podle pracovníků jihlavského archívu potřebovali němečtí úředníci uvolnit místo pro ukládání svých dokumentů. Některé dokumenty jsou dnes uloženy v MZA v Brně a v SOkA v Jihlavě.

Gerschové byli německou měšťanskou rodinou v Brně s vlastním erbem (Popis erbu rodu Gersch - spodní část: červené pozadí, zelený spodek na něm zlatý lev a zlatá labuť proti sobě. Lev a labuť drží každý jedno stříbrné pštrosí pero, které  drží tak, že se nad nimi kříží. Nad místem kde se pera kříží je zlatá hvězda. Horní část erbu: dvě ritířské přilby s korunkou. Na levé korunce stojí vzpínající se lev. Levá ozdoba přilby je červno-zlatá. Na pravé korunce stojí stříbrná labut´. Pravá ozdoba přilby je červeno–stříbrná) a později titulem rytíř (Ritter). Byli na společenském stupni v přechodu od stavu měšťanského do stavu šlechtického, a to od 24. listopadu 1815, kdy byl do stavu rytířského povýšen (pasován na „Ritter“) na rytířském úřadě ve Vídni otec Leopolda Gersche, Johann Franz Gersch.

Otcem Leopolda Gersche byl tedy Johann Franz Ritter Gersch K. K. guberniální sekretář, zemský advokát, později moravskoslezský guberniální rada a matkou byla Magdaléna rozená Serinkin. Leopold Gersch se narodil v roce 1785 jako druhý ze sedmi dětí. Ačkoliv data narození všech jeho sourozenců jsou zapsaná v brněnských matrikách, datum narození Leopolda tam bohužel chybí. Je možné, že se narodil v jiném městě. Rok jeho narození 1785 je zapsán na jihlavském sčítacím operátu (listě) z roku asi 1830. Tři z jeho sourozenců zemřeli ještě jako malé děti a Leopold zůstal rodičům jako jediný syn. Jeho matka Magdaléna zemřela 20. ledna 1822 v 63 letech a otec Johann Franz Gersch zemřel 11. října 1830 ve věku 83 roků na sešlost věkem.

Leopold Gersch se oženil s Karolínou rozenou Kolbovou a ještě než byl jmenován do funkce krajského hejtmana v Jihlavě, se jim narodily čtyři dcery: Magdalena, Leopoldina, Karolína a Kateřina. Kde a kdy se oženil a kde se jim dcery narodily se zatím nepodařilo vypátrat. Předtím než byl Leopold Gersch jmenován jihlavským krajským hejtmanem, byl v roce 1822 ve svých 36 letech prvním krajským komisařem v Opavě. Do funkce krajského hejtmana v Jihlavě byl Leopold Gersch jmenován 7. srpna 1827 a od té doby bydlel se svojí rodinou v domě hejtmanství č.p. 19a byt č. 2 na horní straně jihlavského náměstí. Tento dům si nechali postavit mikulovští Dietrichsteinové. Dnes má v tomto domě sídlo Česká pošta.

Manželka Leopolda Gersche Karolína zemřela v Jihlavě 1. července 1847 na tyfus ve věku 62 roků. Leopold Gersch o rok později 23. října 1848 funkci krajského hejtmana opustil a odstěhoval se do Brna. Leopold Gersch odešel, anebo možná musel odejít z funkce krajského hejtmana v revolučním roce 1848. V tomto roce vysoce postavené německé úředníky ve funkcích nahrazovali úředníci čeští. Na místo krajského hejtmana nastoupil v roce 1848 po Leopoldu Gerschovi František Musil, ovšem jen na několik měsíců. Jihlava totiž přestala být 25. června 1849 krajským městem a znovu se stala krajským městem až 25. ledna 1853.

Leopold Ritter von Gersch, penzionovaný K. K. guberniální rada a krajský hejtman v Jihlavě, zemřel 8. února 1862 v 76 letech v Brně č.p. 27 jako šlechtic. Gerschové jsou jeho zásluhou vedeni v seznamu německé šlechty s vlastním erbem. Jelikož Leopold Gersch neměl syna, tak po jeho smrti šlechtický rod Gersch zanikl. Jedinou trvalou památkou na rod Gerschů zůstala vesnice původně pojmenovaná Gerschdorf, dnes Geršov.

Nejstarší dcera Leopolda Gersche Magdaléna se narodila 4. června 1815 a zemřela 4. května 1895 v Brně č.p. 6 ve věku 79 roků. Magdaléna Gerschová se provdala 13. června 1839 u sv. Jakuba Většího v Jihlavě za velice významného muže, syna z rodiny francouzských emigrantů Christiana Friedricha Ritter d'Elvert narozeného 11. dubna 1803 v Brně č.p. 2. Christián d'Elvert, historik, mecenáš, dvorní rada, čestný občan Brna a brněnský starosta zemřel 28. ledna 1896 v Brně č.p. 6 ve věku 92 roků. Jejich manželství bylo zřejmě bezdětné.

Citace z měřínské farní kroniky: „2. června 1929 konali jsme milou slavnost. Geršovští, nejmenší skoro stádečko farnosti, projevilo velkou obětavost. Postavili si uprostřed dědinky pěknou kapličku, kde by se scházeli k soukromím pobožnostem. Byli na rozpacích, komu ji zasvětiti. Farář (P. František Čermák, pozdější sídelní kanovník brněnský) jim nabídl, že jim věnuje oltářní obraz. Ponechají-li volbu jemu. Souhlasili a farář koupil obraz svaté Terezie Ježíškovy za 600 Kč. Velice se jim líbil, dali kapličku vymalovati, některé dárkyně věnovaly: lampu (Dočekalová), svícny (Jurkasová), sochy Srdce Páně a Pannu Marii (Kratochvílová).

Odměnou za jejich obětavost byla slavnost svěcení uspořádaná co nejskvěleji. Pozván kazatel z Brna, regens alumnát D. Karel Skoupý, tři místní kněží přivedli velké procesí z Měřína, přišli pavlínovští s hudbou, p. farář Horák z Uhřínova přivedl procesí, zúčastnil se p. Katecheta Procházka z Velkého Meziříčí. Po nádherném kázání kaplička posvěcena, vykonána pobožnost k sv. Terezičce a písní, kterou dal farář k té příležitosti natisknouti, slavnost ukončena. Tak „květinka z Lusieuxe“ jejíž úcta, ač teprve r. 1925 byla svatou prohlášena, všude tolik se šíří, i u nás uctěna. První děvčátko, které se po slavnosti v Geršově narodilo, dostalo při křtu svatém její jméno – první ve farnosti. Kéž vyprosí sv. Terezička geršovským hodně milosti a farnosti celé sešle déšť růží.“