Gephyrocapsa oceanica

Gephyrocapsa oceanica je druh patřící mezi kokolitky (Coccolithophyceae).[1] Jedná se o typový druh řas rodu Gephyrocapsa, který se pro vysokou citlivost na změny prostředí a výskyt v sedimentech stal důležitým pleistocénním biostratigrafickým indikátorem využívaným v paleoklimatologii a stratigrafii.[2]

Gephyrocapsa oceanica
Gephyrocapsa oceanica 3D mikrofotografie v elektronovém mikroskopu
Vědecká klasifikace
Doména	Eukaryota
Říše	Chromista[1]
Podříše	Hacrobia[1]
(nekategorizováno)	Haptophyta[1]
Třída	Coccolithophyceae[1]
Podtřída	Prymnesiophycidae[1]
Řád	Isochrysidales[1]
Čeleď	Noëlaerhabdaceae[1]
Rod	Gephyrocapsa
Binomické jméno
Gephyrocapsa oceanica Kamptner, 1943
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na vnějším povrchu cytoplazmatické membrány se usazují krystaly zvápenatělých šupinek, tzv. kokolity, jež jsou produkovány intracelulárními váčky a složeny z kalcitu. Kokolity pak okolo Gephyrocapsa oceanica vytvářejí radiální kokosféru o průměru 6–10 μm, často se agregující s dalšími kokosférami do ve větších shluků.[3] Předpokládá se, že vzhledem k vlastnostem šupinek rozptylovat a odrážet světlo, zajišťují kokolity ochranu řas zejména před ultrafialovým zářením.[4]

Gephyrocapsa oceanica specificky reaguje na změny oxidu uhličitého v atmosféře, jehož zvýšená koncentrace se projeví vyšší kyselostí mořské vody a následnou rychlejší degradací ochranné organické vrstvičky na povrchu kokolitů. Pro udržení stálosti vnitrobuněčného pH pak buňka utlumuje kalcifikaci, tj. tvorbu zvápěnatělých šupin.[4]

Dvoufázový životní cyklus začíná mobilní etapou haploidní buňky s bičíkem. Poté, co dvě haploidní buňky splynou v jednu diploidní, nová buňka ztrácí schopnost pohybu a rozmnožuje se nepohlavně.[4]