Georgi Ivanov

Oba pradědečkové bojovali proti Turkům, jeden zahynul, druhý skončil na nucených pracích na Kypru. Georgiho otec byl elektroinženýrem. On sám se po ukončení základní školy věnoval parašutismu, bezmotorovému létání. V roce 1959 byl přijat na Vysokou leteckou školu Georgi Benkovského, kterou absolvoval roku 1964 s vyznamenáním.[2] Jako voják z povolání se stal instruktorem a získal kvalifikaci vojenský pilot – instruktor I. třídy. V době, kdy byl přijímán mezi budoucí kosmonauty pro program Interkosmos, měl za sebou 1000 letů. Oženil se a se svou paní má jedno dítě. Jeho náhradníkem ve výcvikovém středisku byl Bulhar Alexandr Panajotov Alexandrov[1], který se do kosmu dostal o devět let později.

Do kosmu se dostal v roce 1979 na lodi Sojuz 33 ve funkci inženýra výzkumníka. Start byl na kosmodromu Bajkonur. Velitele mu dělal kosmonaut Nikolaj Rukavišnikov. Při přibližovací letové operaci během 17. obletu Země k orbitální stanici Saljut 6 však došlo k závadě na hlavním motoru Sojuzu, v té době byli 7 km od stanice. Řídící středisko letů v Kaliningradu u Moskvy, dalo po celonoční poradě pokyn se vrátit, což se bez problémů po dvou dnech letu stalo s pomocí padáků v kabině lodi na území Kazachstánu, asi 320 km od Džezkazganu. Let trval 47 hodin.[3]

• Sojuz 33 ( 10. dubna 1979 – 12. dubna 1979)

Dosáhl hodnosti generálmajora. Dne 10. října 2005 byl na mezinárodním setkání desítek kosmonautů ASE 2005 v USA, v roce 2007 byl na XX. světovém setkání kosmonautů ve Skotsku.