George Kocherry

George Kocherry (* 4. února 1945 Changanacherry, Kérala, Indie)[1] je indický prelát katolické církve, který od roku 1978 působí v diplomatických službách Svatého stolce, od roku 2000 jako arcibiskup a nuncius. Od roku 2013 je apoštolským nunciem v Bangladéši.

Jeho Excelence
George Kocherry
diplomat Svatého stolce
titulární arcibiskup othonský
Církevřímskokatolická
Jmenování10. června 2000
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení26. června 1974
Biskupské svěcení21. srpna 2000
světitel Joseph Powathil
1. spolusvětitel George Valiamattam
2. spolusvětitel Joseph Pallikaparampil
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • tit. arcibiskup othonský
    (od r. 2000)
  • nuncius v Togu
    (2000–2002)
  • nuncius v Ghaně
    (2000–2007)
  • nuncius v Zimbabwe
    (2007–2013)
  • nuncius v Bangladéši
    (od r. 2013)
Osobní údaje
ZeměIndie Indie
Datum narození4. února 1945 (77 let)
Místo narozeníChanganassery
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Narodil se 4. února 1945 v Changanacherry v Kérale[2] jako nejstarší ze čtrnácti dětí.[3]

V roce 1967 odešel z Indie studovat filozofii a teologii do Říma, kde získal doktorát z kanonického práva.[4] 26. června 1974 byl vysvěcen na kněze arcieparchie Changanacherry.[2]

V rámci přípravy na diplomatickou službu absolvoval v roce 1974 studium na Papežské církevní akademii.[5]

Do diplomatických služeb Svatého stolce vstoupil 1. května 1978. Sloužil na nunciaturách v Jižní Koreji, Kostarice, Nigérii, Trinidadu a Tobagu, Thajsku, Singapuru, Švýcarsku a Austrálii.[2]

Dne 10. června 2000 jej papež Jan Pavel II. jmenoval apoštolským nunciem v Ghaně a Togu a titulárním arcibiskupem v Otoně. 21. srpna přijal biskupské svěcení z rukou arcibiskupa Josepha Powathila.[2] Jedná se řídký případ, kdy nuncius nebyl vychován v římském ritu. Sám k tomu řekl: „Mým jmenováním Vatikán deklaroval svou lásku a ohleduplnost k syrsko-malabarské arcidiecézi.“[3]

Ve funkci nuncia v Togu byl nahrazen v listopadu 2002, kdy tento titul spolu s nunciaturou v Beninu[6] získal Pierre Nguyên Van Tot.

Dne 22. prosince 2007 jej papež Benedikt XVI. jmenoval apoštolským nunciem v Zimbabwe.[7]

Dne 6. července 2013 jej papež František jmenoval apoštolským nunciem v Bangladéši[8] a tuto funkci zastával i při návštěvě papeže Františka v Bangladéši v listopadu 2017.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Kocherry na anglické Wikipedii.

  1. CHENEY, David M. Archbishop George Kocherry [online]. Catholic-Hierarchy.org, 2021-01-28 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (angličtina)
  2. Rinunce e Nomine [online]. Tiskový úřad Svatého Stolce, 2000-06-19, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (italština)
  3. Syro-Malabar Church Rejoices over New Nuncio [online]. Union of Catholic Asian News, 2000-08-25, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (angličtina)
  4. Indian appointed new Bangladesh papal nuncio [online]. UCAN India, 2013-07-10, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. (angličtina)
  5. Pontificia Accademia Ecclesiastica, Ex-alunni 1950–1999 [online]. Papežská církevní akademie, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (italština)
  6. Rinunce e Nomine, 25.11.2002 [online]. Tiskový úřad Svatého Stolce, 2002-11-25, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (italština)
  7. Rinunce e Nomine, 22.12.2007 [online]. Tiskový úřad Svatého Stolce, 2007-12-22, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (italština)
  8. Rinunce e Nomine, 06.07.2013 [online]. Tiskový úřad Svatého Stolce, 2013-07-06, rev. 2019-07-11 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (italština)

Externí odkazy
Předchůdce:
Vincent Nichols		 titulární arcibiskup othonský
2000 – současnost
Předchůdce:
André Dupuy		 apoštolský nuncius v Togu
2000–2002		 Nástupce:
Pierre Nguyên Van Tot
Předchůdce:
André Dupuy		 apoštolský nuncius v Ghaně
2000–2007		 Nástupce:
Léon Kalenga Badikebele
Předchůdce:
Edward Joseph Adams		 apoštolský nuncius v Zimbabwe
2007–2013		 Nástupce:
Marek Zalewski
Předchůdce:
Joseph Marino		 apoštolský nuncius v Bangladéši
2013 – současnost
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.