George Gershwin
George Gershwin, vlastním jménem Jacob Gershowitz (26. září 1898 Brooklyn – 11. července 1937 Hollywood), americký skladatel, který dosáhl světové popularity dlouhou řadou evergreenů (např. The Man I love, Oh, Lady be Good, Embraceable you). Ty dodnes žijí a mnozí známí interpreti jako Ella Fitzgeraldová, Frank Sinatra, Billie Holiday nebo Miles Davis jim vdechli další život v nových nastudováních. Neméně úspěšně zakotvil Gershwin několika jazzem ovlivněnými skladbami i na půdě hudby koncertní (Rhapsody in Blue, Američan v Paříži, klavírní koncert aj.) a v opeře (Porgy a Bess).
George Gershwin | |
---|---|
George Gershwin v roce 1937 | |
Rodné jméno | Jacob Gershwine a Jacob Gershwine |
Narození | 26. září 1898 Brooklyn, New York, USA |
Úmrtí | 11. červenec 1937 Los Angeles, USA |
Příčina úmrtí | rakovina mozku |
Místo pohřbení | Westchester Hills Cemetery |
Národnost | Židé v Rusku |
Povolání | hudební skladatel, klavírista, autor písní, jazzový hudebník, skladatel filmové hudby, malíř a dirigent |
Ocenění | Grammy Trustees Award (1986) Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (1998) Zlatá medaile Kongresu Pulitzerova cena |
Rodiče | Morris Gershwine a Rose Bruskina |
Příbuzní | Ira Gershwin, Arthur Gershwin a Frances Gershwin (sourozenci) |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Dětství a rodina (1898–1916)
George Gershwin se narodil v rodině hospodského muzikanta v newyorském Brooklynu. Pocházel z velmi chudých poměrů (jeho rodiče sedm let před jeho narozením emigrovali do USA z Ruska)[1]. George měl tři sourozence: staršího bratra Iru, mladšího Arthura a sestru Francis. Právě George se měl stát ze čtyř potomků nejznámějším, i když mu velmi zdatně sekundoval také jeho bratr Ira. A nebýt hudebních zájmů jeho bratra, možná by George Gershwin nemohl nikdy naplno rozvinout svůj talent. Právě Ira se totiž začal jako první zajímat o hudbu, a tak mu jeho rodiče pořídili klavír. Daleko větší zápal pro hudbu však nakonec projevil George, který začal ve dvanácti letech za finanční podpory rodičů studovat hru na klavír. Během několika málo let se stal pohotovým klavíristou, který se mohl v tomto směru brzy uplatnit i profesionálně.
Začátky úspěšné kariéry (1916–1924)
George totiž započal svou kariéru v hudebním nakladatelství Tin Pan Alley, kam mířily kroky mladých skladatelů. Nosili sem své novinky a doufali v úspěch. Gershwinovým úkolem bylo najít v hlušině vzácný kov: přehrával nabídky z listu a komentoval je jako tzv. song plugger pro eventuální zájemce. Zde mu pod rukou prošly stovky skladeb a díky tomu mohl získat představu, s jakým druhem hudby se dá v Americe prorazit. Po dvou letech práce u hudebního nakladatelství začal vydávat své první kompozice. Skladba When You Want ’Em You Can’t Get ’Em sice nebyla nikterak oceněna, ale mladý George se dostal do povědomí tehdejších skladatelů působících na slavné Broadwayi. Jeho prvním velkým hitem byla Swanee River, která úspěšně zazněla v muzikálu Ala Jolsona Sinbad. Během několika málo dní si Gershwin získal jméno a v roce 1919 už komponoval hudbu pro první vlastní muzikál La, La Lucille. Mezi roky 1920 a 1924 potom vytvořil hudbu pro sérii George White Scandals.
Rapsodie v modrém (1924)
Jeden ze songů, které zazněly v této sérii, bylo také Blue Monday. Skladba údajně zaujala Paula Whitemana, jednoho z dirigentů malých orchestrů, který Gershwina vyzval k orchestrální kompozici v jazzovém stylu. Gershwin se tohoto úkolu zhostil natolik důkladně, že vytvořil skladbu známou brzy po celém světě: Rhapsody in Blue. Byla očekávána s netrpělivostí. Zhruba tři týdny před jejím dokončením proběhly tiskem zprávy o chystané premiéře díla. Ta se konala v Aeolian Hall a skladbou se její autor zařadil mezi nejznámější skladatele v celé historii Ameriky.
Léta na Broadwayi (1924–1929)
Vedle Rapsodie v modrém proslul svými kompozicemi pro hudebně-taneční revue na Broadwayi. Z těchto show přecházely jeho nejlepší songy i do amerických zpěvníků tanečních písní. První velký úspěch na Broadwayi zaznamenal ve spolupráci s bratrem Irou v roce 1924 (Oh, Lady, be Good!). V tomto muzikálu zazněly například evergreeny jako Fascinating Rhythm a Oh, Lady, be Good.
Po úspěchu i nadále spolupracoval se svým bratrem, například v Tip-Toes, Oh, Kay, Strike Up the Band, Funny Face, Girl Crazy, Of Thee I Sing, ve kterých zazněly písně jako Clap Yo’ Hands, Strike Up the Band a také ve své době velmi populární Someone to Watch Over Me. I přes tento pokrok, který mimo jiné znamenal velmi dobré finanční zajištění, nenechávala ho v klidu koncertní síň. Tak přibyla na jeho kontě další díla, která si vydobyla proslulost originálním navázáním na afroamerické zdroje a jazzovou praxi. Vznikl Koncert pro klavír a symfonický orchestr Concerto in F (1925), Preludes for Piano (1926), orchestrální Američan v Paříži (1928, po návštěvě Paříže), Kubánská předehra (1932, po cestě na Kubu) a několik málo dalších děl.
Hollywoodská léta (1930–1937)
I přesto, že se oba bratři přemístili do Hollywoodu, neměla tato změna podstatný vliv na tempo, jakým tvořili nová a nová díla. Vznikaly kompozice také pro stříbrné plátno, včetně tanečních předloh pro Freda Astaira a Ginger Rogersovou. První prací pro film byla hudba ke snímku The King of Jazz. Při této práci se Gershwin znovu setkal s přítelem Paulem Whitemanem, který byl u zrodu jeho nehasnoucí slávy. Další objednávky od filmových producentů pokračovaly. Delicious byla píseň, která půvabně zachytila lásku dvou rozdílných charakterů. V Girl Crazy se oba bratři, George a Ira, vrátili k hudbě, která je proslavila na newyorské Broadwayi a dokázali vzkřísit písně jako Bidin’ My Time či But Not For Me. Během doby, kterou trávil George v Hollywoodu, se pokusil také navrátit k hudbě, která ho vynesla na výsluní v koncertních sálech. Dal takto vzniknout Druhé rapsodii (The Second Rhapsody) a Kubánské předehře (Cuban Overture), které ale nedosáhly očekávaného úspěchu. Asi největším zklamáním Georgeovy kariéry bylo však přijetí celovečerní opery Porgy and Bess, inspirované afroamerickým prostředím a těžkým životem ve slumech. Scéna odráží chudobu amerických ghett a denní život a sny lidí žijících v nich. V době po světové hospodářské krizi bylo toto téma v USA velmi citlivé, a tak byla opera krátce po svém uvedení stažena a přestala se hrát. Znovu byla oživena až po smrti George Gershwina v roce 1937 a až dodnes patří k nejúspěšnějším světovým operám. Některé její písňové části se dokázaly samy prosadit (Bess You Is My Woman Now, Summertime nebo I Got Plenty of Nuttin’).
Konec velké osobnosti (1937)
Gershwinův život měl tragické vyústění. Co se původně jevilo jako nevinné bolesti hlavy, ukázalo se být postupem času závažným chronickým onemocněním. Poté, co se dostavily výpadky paměti skladatele, lékaři po důkladném neurologickém vyšetření identifikovali problém jako zhoubný nádor na mozku a došli k nezbytnosti chirurgického zákroku. Operace se však nezdařila a George Gershwin 11. července 1937 v Hollywoodu zemřel.
Dílo
- Rapsodie v modrém
- Concerto in F
- Američan v Paříži
- Druhá rapsodie
- Blue Monday
- Porgy a Bess
- Kubánská předehra
- Oh, Lady Be Good
Odkazy
Reference
- DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola George Gershwin, s. 48.
Externí odkazy
- George Gershwin : životopis ve fotografiích, textech a dokumentech / Jürgen Schebera ; [z německého originálu ... přeložila Zlata Kufnerová]. -- Vyd. 1.. -- Jinočany : H & H, 2000. -- 199 s. : portréty ; 24 cm. -- ISBN 80-86022-75-7 (váz.)
- George Gershwin / Mario Pasi ve spolupráci s Gerardem Rusconim ; [z italského originálu ... přeložila Alena Hartmanová]. -- 1. vyd.. -- Praha : Státní hudební vydavatelství, 1964. -- 126 s., 8 s. obr. příl. : noty ; 8°
- Obrázky, zvuky či videa k tématu George Gershwin na Wikimedia Commons
- Galerie George Gershwin na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od G. Gershwina v projektu IMSLP