George and Beatovens

V roce 1963 založili kapelu pod fanouškovským názvem Beatles Petr Novák (doprovodná kytara), Michal Burian (sólová kytara), Karel Sluka (baskytara) a Jiří Jirásek (bicí).[2] Takový název nebyl pro další vystupování použitelný a tak kapelu pojmenovali podle přezdívky bubeníka Jiřího Jiráska na George and Beatovens. Zpěvák Petr Novák společně s kamarádem textařem Ivem Plickou napsal a se skupinou nazpíval první písně (mj. Já budu chodit po špičkách), které amatérsky natočili na magnetofonový pásek a donesli je pro rozhlasový pořad Jiřího Černého, nazvaný Dvanáct na houpačce, nebo též zkráceně Houpačka. To znamenalo obrovský úspěch a když v roce 1965 odešli Burian a Sluka na vojnu, přestoupil Novák do skupiny Flamengo, čímž se profesionalizoval. Jirásek odešel ke skupině Donald a skupina George and Beatovens na čas zanikla.

K obnovení kapely došlo v srpnu 1967, přičemž se kromě Nováka a Jiráska zcela změnila sestava, která byla postavena na základech skupiny Donald – na kytaru hrál nejprve Jaroslav Bednář, kterého nahradil v roce 1968 kytarista Zdeněk Juračka. Na varhany hrál Miroslav Helcl a na baskytaru Jiří Čížek. Na krátkou dobu se ke skupině přidal jako zpěvák i Vladimír Mišík,[3] což ovšem bylo jen na turné po Finsku na podzim roku 1968, kde Mišík zaskakoval za Zdeňka Juračku. Po návratu z Finska odešel varhaník Miroslav Helcl, kterého nahradil Jan Farmer Obermayer z původní sestavy skupiny Matadors, a na místo Juračky a Mišíka nastoupil nejprve jako kytarista Luboš Andršt, kterého vystřídal Miroslav Dudáček. Jako poslední přišel do kapely saxofonista a hráč na flétnu Petr Bezpalec, který se v kapele mihl v rozmezí let 1970–1971.

Skupina zanikla v roce 1972 po natočení několika SP a tří LP desek (Kolotoč svět, 1970; Modlitba za lásku, 1970 a Ve jménu lásky, 1971), a Petr Novák vystupoval nejprve jako zpěvák v divadle Semafor, později též sólově nebo jako estrádní zpěvák se sestrami Dostálovými. V druhé polovině 70. let s Novákem nahrávala Skupina Bohuslava Jandy, ze které vznikl později základ nově obnovených George and Beatovens.

Ty obnovil Petr Novák znovu v roce 1979, ovšem vystupovala a nahrávala pod zkráceným názvem G+B nebo G & B. Stala se však hlavně doprovodnou skupinou Petra Nováka, i když se v ní vystřídala řada velmi výrazných hudebníků – např. baskytarista Oldřich Wajsar, bubeníci Ivan Pelíšek, Martin Rychta nebo Hubert Täuber, klávesista Ladislav Klein, později kytaristé Stanislav Staněk, Adolf Seidl či baskytarista Karel Novák. Po roce 1990 byla skupina nakrátko obnovená v původní sestavě z konce 60. let, od roku 1993 společně s Novákem zpíval též Karel Kahovec. Ten také převzal roli hlavního zpěváka skupiny po Novákově smrti v roce 1997.

V současnosti vystupuje skupina spíše zřídka, v sestavě s klávesistou Michalem Pavlíkem, s Petrem Eichlerem na bicí a se skupinou Karla Kahovce.