Georg Wassilko von Serecki

Pocházel z šlechtického rodu. Jeho otec Alexander Wassilko von Serecki byl zemským hejtmanem. Po smrti otce roku 1893 převzal Georg správu rodového fideikomisního velkostatku.[1]

Georg se narodil roku 1863 v Berehometu. Studoval na gymnáziu v Černovicích a na Tereziánské akademii ve Vídni. Navštěvoval pak vysokou školu v Černovicích a ve Vídni. Na vysoké škole ve Vídni patřil do studentského spolku Danubia a měl blízko k liberálnímu rumunskému spolku România Jună. V národnostních otázkách ale odmítal nacionalismus.[1]

Od roku 1898 byl poslancem Bukovinského zemského sněmu za kurii velkostatkářskou. Na sněmu patřil do rumunského poslaneckého klubu. Po rozkolu v tomto klubu patřil mezi umírněné, provládní Rumuny, kteří byli označováni jako Paktisté. Následně ovšem i z tohoto uskupení odešel, přičemž kritizoval údajné rozdmýchávání národnostních vášní. Jeho rivalem byl rumunský politik Tudor de Flondor.[1]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1895 za kurii velkostatkářskou v Bukovině, II. voličský sbor. Nastoupil 8. března 1895 místo místo Viktora Styrczey. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. V poslanecké sněmovně setrval do roku 1904, kdy rezignoval po jmenování do Říšské rady.[3] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako svobodný pán Georg Wassilko, velkostatkář, bytem Berehomet.[4]

Do Říšské rady ho v roce 1895 podpořili rumunští a židovští statkářští voliči. Po nástupu do parlamentu se připojil ke konzervativnímu a federalistickému Hohenwartově klubu. Po rozpadu tohoto klubu zasedal v samostatném Rumunském klubu a byl jeho místopředsedou.[1] V roce 1901 se uvádí jako rumunský kandidát.[5] Zasedal pak v poslaneckém Rumunském klubu.[6]

10. června 1904 byl povolán za člena Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady). Od září 1904 byl také zemským hejtmanem (předsedou zemského sněmu) Bukoviny.[1] Současně s povoláním za dědičného člena Panské sněmovny byl povýšen do hraběcího stavu.[2]

Po připojení Bukoviny k Rumunsku byl v roce 1919 a znovu roku 1922 zvolen za člena Rumunského senátu.[7]