Georg Joachim Rhaeticus

Narodil se jako Georg Iserin. Do věku 14 let ho vzdělával otec, městský lékař ve Feldkirchu. V roce 1528 jeho otce odsoudili za čarodějnictví a popravili ho. Součástí rozsudku byl i zákaz používat příjmení Iserin, proto se Georgova matka, původem Italka, vrátila ke svému dívčímu menu Thomasina de Porras a její syn začal používat jméno Georg Joachim de Porro. "Porro" znamená v italštině "pórek" a navíc se Georg necítil být Italem, a tak později upřednostnil germanizovanou podobu tohoto jména znějící "von Lauchen". Ještě později k tomu připojil jméno Rhaeticus (podle římského pojmenování jeho rodné provincie - Rhaetia).

Rhaeticus začal po smrti otce studovat na latinské škole ve Feldkirchu, přičemž ho štědře podporoval Achilles Gasser, otcův nástupce na postu městského lékaře. V roce 1528 odešel studovat do Curychu na Frauenmuensterschule, kde setrval do roku 1531. Matematiku a astronomii studoval od roku 1532 na univerzitě ve Wittenbergu, kde v roce 1535 získal titul magistra.

Po získání magisterského titul zůstal na své alma mater přednášet matematiku, vyučoval konkrétní aritmetiku a geometrii. O dva roky později podnikl Rhaeticus studijní cestu. V říjnu 1538 se vydal do Norimberka za Johannem Schönerem, který vydával knihy. V Ingolstadtu pak navštívil Petra Apiana a v Tübingenu Joachima Cameraria. V roce 1539 odešel do Fromborku k Mikuláši Koperníkovi, kde strávil dva roky. Pak se do Wittenbergu vrátil, ale jako kopernikovec zde upadl do nemilosti a musel z univerzity odejít. Po pobytu v Norimberku, Krakově a údajně i v Moldavsku prožil poslední léta života v Košicích. Tam i zemřel, podle některých pramenů 4. prosince 1574, podle jiných 4. prosince 1576.

Na mladého Georga velmi zapůsobil první Koperníkův náčrt heliocentrické soustavy (Comentariolus, 1530), proto se vydal za jeho autorem. Ve Fromborku se důkladně seznámil s myšlenkami velkého Poláka. Jako první informoval svět o Koperníkově systému ve formě dopisu J. Schöner (Narratio de libris revolutionum Copernic, 1540). Na jeho naléhání Kopernik dopracoval své hlavní dílo a Rhaeticus se podstatným způsobem zasloužil o vydání O obězích nebeských sfér ( 1543). Až do své smrti vlastnil Koperníkův rukopis. V Krakově konal astronomická pozorování, věnoval se matematice i mineralogii. V posledních letech se živil pouze astrologií a medicínou.

Nejvýznamnější vlastní práci Rhaeticus vydal v roce 1551 pod názvem Canon doctrinae triangulorum. Publikoval v něm tabulky všech šesti v té době používaných goniometrických funkcí: sinus, kosinus, tangens, kotangens, sekans a kosekans. Na rozdíl od svých předchůdců neužil oblouky kružnic a tětivy, ale zavedl goniometrické funkce pomocí vztahů mezi hodnotami úhlů a délkami stran v pravoúhlém trojúhelníku. V této podobě se vyučují dodnes.

Sestavovil též rozsáhlé tabulek goniometrických funkcí pod názvem Opus Palatinum de triangulis. Toto dílo má přes 1400 stran, krom tabulek obsahuje i teoretickou část, která podává přehled prakticky celé rovinné i sférické trigonometrii.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Rhaeticus na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Joachim Rhaeticus na Wikimedia Commons
• Heslo v internetové Encyklopedii fyziky
• Heslo v encyklopedii Britannica
• Encyklopedické zdroje na Encyclopedia.com