Georg Granitsch
Georg Granitsch (1. února 1833 Vídeň[1] – 18. září 1903 Hadersdorf-Weidlingau[1][2]) byl rakouský právník a politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Dr. Georg Granitsch | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1873 – 1885 | |
Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1868 – 1896 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Ústavní strana (Klub levice, Klub liberálů – staroněmci) |
Narození | 1. února 1833 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. září 1903 Hadersdorf-Weidlingau Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Friedhof Hadersdorf-Weidlingau |
Choť | Auguste Granitsch |
Děti | Susanne Granitsch Robert Granitsch |
Alma mater | Vídeňská univerzita Skotské gymnázium |
Profese | advokát, politik, publicista, hudební skladatel a hudebník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Působil jako dvorní a soudní advokát ve Vídni. Během revolučního roku 1848 působil v studentské legii. Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě, kde získal titul doktora práv. Působil potom jako koncipient a později jako advokát. Byl veřejně a politicky činný. Od roku 1861 spolupracoval s různými periodiky. V letech 1867–1869 byl členem vídeňské obecní rady. Zasloužil se o vznik zemské hypoteční banky a o organizování sítě záložen (tzv. raiffeisenek).[1]
Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kam nastoupil roku 1868 a členem sněmu zůstal až do roku 1896, přičemž do roku 1886 zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Mistelbach, pak městskou kurii, obvod Klosterneuburg. V letech 1883–1887 byl náhradníkem zemského výboru a od roku 1887 až do roku 1896 řádným členem zemského výboru.[1]
Byl také poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Mistelbach, Feldsberg, Groß-Enzersdorf atd. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879.[3] V roce 1873 se uvádí jako Dr. Georg Granitsch, advokát, bytem Vídeň.[4]
V roce 1873 do parlamentu nastupoval za blok německých ústavověrných liberálů (tzv. Ústavní strana, centralisticky a provídeňsky orientovaná), v jehož rámci představoval staroněmecké křídlo.[5] V roce 1878 zasedal v staroněmeckém poslaneckém Klubu levice.[6] Jako ústavověrný poslanec se uvádí i po volbách roku 1879.[7] I v říjnu 1879 je na Říšské radě zmiňován coby staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[8]
Zemřel v září 1903. Tehdy je uváděn jako nejstarší advokát ve Vídni.[2]
Odkazy
Reference
- BIOGRAPHISCHES HANDBUCH des NÖ LANDTAGES 1861 – 1921 [online]. landtag-noe.at [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. (německy)
- Wien. Reichenberger Zeitung. Září 1903, roč. 44, čís. 224, s. 3. Dostupné online.
- Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=156&size=45
- Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
- Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- Celkový výsledek voleb do rady říšské. Národní listy. Červenec 1879, roč. 19, čís. 164, s. 1. Dostupné online.
- Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.