Geomorfologická subprovincie

Geomorfologická subprovincie (též soustava) je jednotka čtvrté úrovně v hierarchickém geomorfologickém členění povrchu Země v podobě, v jakém se toto členění obvykle uplatňuje v Česku. Nadřazenou jednotkou je geomorfologická provincie, podřazenou geomorfologická oblast.

Území Česka se člení na 10 subprovincií:
     I1 (I) Šumavská subprovincie
     I3 (III) Krušnohorská subprovincie
     I4 (IV) Krkonošsko-jesenická subprovincie (Sudetská subprovincie)
     I5 (V) Poberounská subprovincie
     I6 (VI) Česká tabule
     II1 (VII) Středopolské nížiny
     III1 (VIII) Vněkarpatské sníženiny
     III2 (IX) Vnější Západní Karpaty
     IV1 (X) Vídeňská pánev

Subprovincie v orografii odpovídá typicky území, kde dominuje jedno nebo několik hlavních pohoří, ale patří sem i jejich podhůří a menší sousední horské celky, obvykle s příbuznou geologickou stavbou. Některé subprovincie se přímo ztotožňují s orografickými celky (např. Česká tabule).

Příklady: Krkonošsko-jesenická subprovincie, Česko-moravská subprovincie, Vnější Západní Karpaty.

Subprovincie vs. Soustava

Slova „subprovincie“ a „oblast“ se poprvé objevují ve článku Břetislava Balatky a Jaroslava Sládka z roku 1980[1]. Potom to zopakoval a dále rozvedl Richard Čapek s Danielou Lackovou v roce 1983: V roce 1979 došlo pod vedením ředitele Geografického ústavu ČSAV V. Vahaly ke sjednocení geomorfologického členění ČSR a SSR, při němž došlo k určitým změnám. Místo termínů „soustava“ a „podsoustava“, užívaných v členění ČSR, byly zavedeny názvy „subprovince“ (tedy před r. 1979 'soustava') a „oblast“ (tedy před r. 1979 'podsoustava') podle členění SSR, čímž se tyto změny staly závazné zejména pro kartografické a pedagogické účely.[2] Balatka s Kalvodou (2006) v členění pro Čechy uvádí „subprovincie (dříve soustava) a oblast (dříve podsoustava)“.[3] Jaromír Demek (1987) v Horách a nížinách z roku 1987 (autorsky byl text zpracováván v letech 1976–1978) uvádí pouze v přehledu geomorfologického členění (str. 34–37) „soustava/podsoustava“ a pouze v závorkách je za tím uvedeno „subprovincie/oblast“.[4] Dále v textu Demek (1987) uvádí už jen „soustava“ a „podsoustava“. Na str. 33 je v Demkovi (1987) poznámka pod čarou: „V roce 1979 byla provedena na společné poradě zástupců geografických ústavů ČSAV a SAV koordinace členění českého a slovenského, neboť do té doby byly rozdíly v terminologii vyšších hierarchických jednotek. Podle této dohody byly zavedeny na místě termínů „soustava“ termíny subprovincie a namístě „podsoustav“ oblasti. Nová úprava byla schválena názvoslovnou komisí Českého úřadu geodetického a kartografického dne 29. 2. 1984 a je používána v našich mapách. V naší knize uvádíme tuto poslední malou změnu vždy v závorce.“[4] Demek (2006) v Horách a nížinách však uvádí pouze termíny „soustava“ a „podsoustava“.[5]

Geomorfologická subprovincie v různých jazycích
  • česky: geomorfologická subprovincie nebo geomorfologická soustava
  • slovensky: geomorfologická subprovincia nebo geomorfologická sústava
  • polsky: podprowincja fizycznogeograficzna

Reference
  1. Břetislav Balatka, Jaroslav Sládek (1980): Členění reliéfu ČSSR. Lidé a Země, č. 2, roč. 29, str. 70-74.
  2. Richard Čapek, Daniela Lacková: Reliéf Československa, Geografický popis na základě geomorfologického členění z r. 1979, I. - IV. část, in: Přírodní vědy ve škole, č. 1 - 4, roč. XXXV, 1983/84.
  3. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda (2006): Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Kartografie Praha, Praha, 2006, 79 s.
  4. Jaromír Demek et al. (1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987, 584 s.
  5. Jaromír Demek et al. (2006): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno, 2006, 580 s.
  • DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.