Gennadij Ajgi

Gennadij Nikolajevič Ajgi (Генна́дий Никола́евич Айги́, 21. srpna 1934 Šajmurzino – 21. února 2006 Moskva) byl ruský básník a překladatel čuvašské národnosti, výrazná osobnost samizdatové literatury.

Gennadij Ajgi
Rodné jménoGennadij Lisin
Narození21. srpna 1934
Šajmurzino
Úmrtí21. února 2006 (ve věku 71 let)
Moskva
Povoláníbásník, spisovatel, překladatel a umělec
Národnostčuvašská
Alma materLiterární institut Maxima Gorkého
Literární hnutífuturismus
OceněníZlatý věnec (1993)
komandér Řádu umění a literatury (1998)
Petrarca-Preis
David Burliuk International Mark
Andrei Biely Prize
… více na Wikidatech
DětiAlexei Gennadjewitsch Aigi
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

První básně v čuvaštině publikoval roku 1949, v roce 1953 odešel do Moskvy, kde studoval Literární institut Maxima Gorkého. Jeho básnickým vzorem byl Boris Pasternak, po aféře s udělením Nobelovy ceny Pasternakovi byl Ajgi vyloučen ze školy. Od roku 1961 pracoval v Majakovského muzeu. Počátkem šedesátých let začal psát rusky; aby dal najevo, že se tím nezříká svého původu, změnil si zároveň původní příjmení Lisin na čuvašské rodové jméno Ajgi (z výrazu хайхи – „to je on“).[1]

Jeho meditativní lyrika, psaná převážně volným veršem, se vymykala z kánonu socialistického realismu a proto nebyla oficiálně publikována; první kniha Ajgiho poezie vyšla v SSSR až v roce 1991. Věnoval se překladatelské činnosti, díky němu vycházela v čuvaštině díla předních moderních básníků z celého světa, překládal také čuvašské autory do ruštiny. Ve své tvorbě navazoval na Velemira Chlebnikova, často experimentoval s prvky zvukové a vizuální poezie.[2] Významná byla jeho dlouholetá spolupráce s abstraktním malířem Igorem Vulochem, Ajgiho básně zhudebnili umělci jako Sofia Gubajdulina nebo Valentin Silvestrov. V závěru života Ajgi obdržel řadu ocenění: Cena Andreje Bělého, Petrarkova cena, Cena Jána Smreka, zlatý věnec Stružských večerů poezie, národní básník Čuvašské republiky, Řád umění a literatury, byl také nominován na Nobelovu cenu. V Čeboksarech je po něm pojmenována jedna z hlavních městských tříd.

V češtině vyšly Ajgiho básně časopisecky a ve výboru Mladá sovětská poezie, roku 1967 vydal Odeon sbírku Tady v překladu Olgy Maškové.

Gennadij Ajgi měl sedm dětí, syn Alexej Ajgi je hudebním skladatelem.

Reference
  1. Государственный архив современной истории Чувашской Республики
  2. Сергей Евгеньевич Бирюков: Року укор. Поэтические начала. М.: РГГУ, 2003.ISBN 5-7281-0566-1

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.