Gemerské spojky

• Pohronská Polhora – Tisovec (rekonstrukce ozubnicové trati) + Tisovec – Revúca (nedokončený; 24 km a 6 tunelů)
• Chyžnianská Voda (dnes Lubeník ) – Slavošovce (nedokončený; 14 km, 3 tunely)
• Štítnik – Nižná Slaná (projekt; 20 km, 5 tunelů)
• Rimavská Baňa – Kokava nad Rimavicou (záměr)
• Dobšiná – Dedinky (záměr)

Na základě vídeňské arbitráže anektovalo Maďarské království široký pás jižního pohraničí Slovenska, čímž došlo k odstřižení několika Gemerských lokálních tratí. Ztráta úseků železničních tratí od Rožňavy po Lučenec znamenala, že přístup na tuto část Gemeru po železnici byl možný jen územím Maďarska,[2] což komplikovalo život obyvatel, podnikání i správu území. Závažným problémem bylo přerušení železničního spojení do Slavošovských papíren, jejichž zásobování a doprava výrobků byla na železnici závislá.[3] Tratě Brezno – Tisovec – Jesenské, Plešivec – Muráň a Plešivec – Slavošovce vytvořily izolované úseky, které bylo možné vzájemně propojit tzv. Gemerskými spojkami a zpřístupnit tak odříznuté území. Bylo třeba propojit Tisovec s Revúcou a Lubeník se Slavošovcemi, výhledově i Štítnik s Nižnou Slanou (na tento úsek byl vypracován projekt), jakož i Dobšinou s tratí Červená Skala – Margecany blízko obce Dedinky (zůstalo při záměru).

Slovenská dopravní komise rozhodla už v září 1939 o výstavbě úseků Nižná Slaná – Štítnik, Slavošovce – Lubeník, Muráň – Tisovec a Rimavská Baňa – Kokava nad Rimavicou. Projektová příprava pro první 3 úseky byla zřízena 4. prosince 1939 v Brezně. Vzhledem k zájmu Německé říše udržovat a rozvíjet vojensky významné železniční tratě bylo však tempo výstavby těchto úseků pomalé.[2] Stavět se začalo v prosinci roku 1940[3] a velká část (2. a 3. úsek) z 58 km plánovaných spojek měla být předána do provozu k 1. listopadu 1942, kdy by se začal budovat 1. úsek. Krátce před dokončením nejsložitějších objektů byla v létě 1944 výstavba po vypuknutí SNP přerušena.[4]

Dokončený byl Tisovecký tunel,[3] ale tunel pod Homôľkou, tunel pod Dielikom, Koprášsky tunel, Koprášský (někdy označován jako Mníšanský) viadukt[5] zůstaly nedokončené.[2] Dodnes jsou kromě těchto staveb v dobrém stavu pilíře viaduktů, propustky a opěrné zdi, pozorovatelné jsou na mnoha místech i náspy i zářezy.[6] Po ukončení II. světové války a vracení anektovaného území se obnovil původní přístup k lokálním tratím a přestože se práce na dotvoření spojek rozjely, byly po znárodnění stavebnictví k 31. prosinci 1948 ukončeny.[7] Nedokončená trať je dnes unikátním lákadlem pro turisty a železniční nadšence, kteří obdivují tato po desetiletí opuštěné stavební díla.[4]

V poslední době^[kdy?] se stávají gemerské spojky vyhledávaným turistickým cílem. Slavošovský tunel i Koprášský tunel jsou volně přístupné a lze je po celé délce projít. Jejich okolí je upraveno a nacházejí se zde informační tabule. Tunel pod Dielikom je nepřístupný, protože je částečně zatopen a jde o významné zimoviště netopýrů.

Slavošovský tunel, známý také jako Tunel pod Homôľkou, je nejdelším tunelem v rámci Gemerských spojek. Je dlouhý 2,4 km. Ústí tunelu ze slavošovské strany bylo partyzány během druhé světové války zavaleno z obavy, že by tudy mohla projít německá vojska, proto se dnes toto ústí nachází pod úrovní terénu.[8] V současnosti je upraveno a do tunelu z této strany vede dřevěné schodiště, díky čemuž je možné jím projít z jedné strany na druhou. Tunelem vede oficiální cyklostezka.

• 
  Vstup do Slavošovského tunelu ze slavošovskej strany
• 
  Pohled ze Slavošovského tunelu
• 
  Portál Slavošovského tunelu z Revúcké strany

Koprášský tunel, známý též jako Mníšanský tunel je s délkou 245 m nejkratším ze tří tunelů Gemerských spojek. Z mníšanské strany něj navazuje přes 120 m dlouhý železobetonový Koprášský viadukt, přezdívaný i Mníšanský viadukt.[9]

• 
  Koprášsky viadukt
• 
  Pohled z Koprášskeho viaduktu na portál Koprášskeho tunelu
• 
  Pohled z Koprášskeho tunelu
• 
  Portál Koprášskeho tunelu z koprášskej strany

Portál Tunelu pod Dielikom

Tunel je dlouhý 2 km. Jeho výstavba započala v roce 1941. Jedno z ústí tunelu je zamřížované, druhé ústí je zatopené. V roce 1997 byl tento tunel prohlášen za chráněný areál, protože se v něm nachází významné zimoviště netopýrů.[10] [11]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gemerské spojky na slovenské Wikipedii.

• Seznam železničních tunelů na Slovensku
• Seznam železničních tratí na Slovensku

• Tunelom v čase… cez Slavošovský a Koprášsky tunel [online]. Dostupné online.