Gejza Rehák

Narodil se v rodině hostinského. Studoval na gymnáziu v Trnavě a Skalici. V Budapešti a Vídni pak absolvoval vysokoškolská studia lékařství. Ve Vídni do roku 1918 působil jako soukromý lékař. Poté přesídlil na Slovensko. Už během vídeňského pobytu se angažoval v krajanských spolcích. Roku 1911 vstoupil do Slovenské národní strany. V roce 1918 se účastnil shromáždění slovenských politických špiček v Martině a je signatářem Martinské deklarace. Ve 20. a 30. letech byl ředitelem Státní nemocnice v Bratislavě. Byl členem dozorčích rad mnoha klíčových ekononomických institucí. Angažoval se i ve sportovních spolcích.[6]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění.[7] Podle údajů k roku 1926 byl povoláním lékařem v Bratislavě.[8]

Později ve 30. letech přešel spolu s národními demokraty do formace Národní sjednocení. Na jeho sjezdu roku 1937 byl zvolen mezi místopředsedy.[9] V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935, nyní již za Národní sjednocení. V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, vstoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[10][11]

V prosinci 1938 byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Profesně se uvádí jako ředitel státní nemocnice, bytem Bratislava.[12] Zde zasedal až do své smrti roku 1940.[13] Za tzv. slovenského štátu se roku 1939 stal prvním předsedou Slovenského olympijského výboru.[6]