Džejran

Džejran, též gazela džejran či gazela perská je druh gazely žijící v Asii.

Džejran
Džejran - samec
Stupeň ohrožení podle IUCN

zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Rodgazela (Gazella)
Binomické jméno
Gazella subgutturosa
Güldenstädt, 1780
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

Ze všech druhů rodu Gazella proniká nejdále na sever. Obývá stepi a polopouště od Zakavkazska, Palestiny a Arábie přes Írán a Turkestán až k poušti Gobi a severní Číně.

Existují důkazy, že již od mladší doby kamenné byli džejrani intenzivně loveni. Ještě na začátku 20. století byl počet džejranů ve Střední Asii (Kazachstán, Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán) odhadován na více než milión kusů. Intenzivní lov s použitím střelných zbraní však zdejší populace silně zredukoval až na dnešních zhruba 50 000 jedinců. Většina těchto populací jsou malé, izolované skupiny. Oproti tomu v Mongolsku žije ještě zhruba 100 000 džejranů. Stáda vyskytující se na některých ostrovech v Kaspickém moři a Perském zálivu jsou pravděpodobně potomky dovezených jedinců. Podle odhadů IUCN činila celková populace džejranů v roce 2001 zhruba 120 000 až 140 000 jedinců, avšak počty rychle klesaly. Proto je druh klasifikován jako zranitelný.

Džejrani

Vzhled

Arabský poddruh je téměř bílý. Ostatní poddruhy jsou světle hnědé až béžové. Srst na spodku těla je vždy světlejší. Obličejová maska je zřetelná pouze u mladých zvířat. Džejrani jsou robustnější než ostatní gazely, dosahují výšky 50-65 cm v kohoutku a váhy 30-40 kg. Samci mají lyrovité rohy prohnuté dozadu. Samice jsou obvykle bez rohů. Džejrani patří k nejrychlejším suchozemským savcům, dokážou běžet rychlostí až 70 km/h.

Způsob života

Jelikož džejran žije severněji než ostatní gazely, je více závislý na ročních obdobích a má proto pevné období říje. V září kolem sebe silnější samci shromáždí několik samic, které brání proti případným soupeřům. O několik týdnů později se samice odcházejí sdružit do větších stád a samci se vracejí k samotářskému životu. V severněji položených oblastech areálu výskytu opouštějí džejrani na počátku zimy zasněžené oblasti a stahují se do teplejších údolí s nižším úhrnem srážek. Během zimy se především samice sdružují do velkých stád. Syrská populace se každoročně na podzim vydává na cestu na jih do Saúdské Arábie, odkud se na jaře vrací údolím Eufratu zpět do Sýrie, aby zde samice porodily svá mláďata. Oproti většině ostatních druhů gazel není porod dvojčat žádnou vzácností. Džejrani se živí především trávou, bylinami, listy a výhonky.

Džejran z Arabského poloostrova (Gazella subgutturosa marica)

Poddruhy

Bylo popsáno několik poddruhů. Groves & Leslie (2011) rozlišují čtyři formy, které považují za monotypické druhy.[2] Wacher et al. také naznačuje, že G. s. marica, by měla být považována za samostatný druh, Gazella marica.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Goitered gazelle na anglické Wikipedii a Kropfgazelle na německé Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. C. P. Groves, D. M. Leslie Jr. (2011). Family Bovidae (Hollwo-horned Ruminants). (585-588). In: Wilson, D. E., Mittermeier, R. A., (Hrsg.). Handbook of the Mammals of the World. Volume 2: Hooved Mammals. Lynx Edicions, 2009. ISBN 978-84-96553-77-4
  3. Wacher T, Wronski T, Hammond RL, Winney B, Blacket MJ, Hundertmark KJ, Mohammed OB, Omer SA, Macasero W, Lerp H, Plath M, Bleidor C (2011) Phylogenetic analysis of mitochondrial DNA sequences reveals polyphyly in the goitered gazelle (Gazella subgutturosa). Conserv Genet 12:827–831. users.iab.uaf.edu [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-09.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.