Gaston I. z Foix-Béarn
Gaston I. z Foix-Béarn (fr. Gaston I de Foix-Béarn, okc. Gaston I de Fois-Bearn; 1287 – 13. prosince 1315 klášter Maubuisson) byl hrabě z Foix a vikomt z Béarnu a Marsanu. Zúčastnil se několika tažení do Flander a celý život bojoval se svými příbuznými a sousedy o majetek.
Gaston I. z Foix-Béarn | |
---|---|
Narození | 1287 |
Úmrtí | 13. prosince 1315 (ve věku 27–28 let) |
Klášter Maubuisson | |
Pohřben | Klášter Boulbonne |
Potomci | Gaston II. z Foix-Béarn, Roger Bernard III., Johana z Foix, Blanca de Foix a Jeanne de Foix |
Otec | Roger Bernard III. z Foix |
Matka | Markéta z Moncada |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
otec | Roger Bernard III. z Foix |
---|---|
matka | Markéta z Moncada |
manželka | Johana z Artois |
syn | Gaston II. z Foix-Béarn |
syn | Roger Bernard III. |
syn | Robert |
dcera | Markéta |
dcera | Blanka |
dcera | Johana |
Život
Byl jediným synem Rogera Bernarda z Foix a Markéty, dcery Gastona z Béarn. Roku 1302 mu zemřel otec a regentské vlády se ujala vdova Markéta. I přes své mládí se Gaston v létě téhož roku zúčastnil výpravy francouzského krále Filipa IV. do Flander a podařilo se mu na rozdíl od mnoha jiných účastníků přežít bitvu u Courtrai.
Po návratu domů se dostal do sporu se svým bratrancem Bernardem z Armagnacu, který zpochybňoval Gastonův nárok na vikomství Béarn. Oba muži se posléze na nátlak krále a papeže usmířili a Gaston se roku 1304 podílel na trestné výpravě do Flander a znovu bojoval na francouzské straně u Mons-en-Pévèle.
Kvůli novému sporu s Bernardem z Armagnacu byl králem Filipem roku 1309 uvězněn v pařížském vězení Châtelet a po propuštění se připojil k nové výpravě Ludvíka X. do Flander. Zemřel po cestě v klášteře Maubuisson v důsledku nemoci. Byl pohřben po boku svých předků v cisterciáckém klášteře Boulbonne v Ariège.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gaston I. z Foix-Béarn na Wikimedia Commons
Předchůdce: Roger Bernard III. |
Hrabě z Foix Gaston I. 1302–1315 |
Nástupce: Gaston II. |