Garibald

Garibald či Garipald (655^? - po 671^?) byl v roce 671 krátce langobardským králem.[1]

Boj o trůn langobardského království ve druhé polovině 7. století byl složitý. Garibaldův otec Grimoald z Beneventa si trůn uzurpoval, když zavraždil předchozího krále Godeperta z Bavorské dynastie a donutil k útěku jeho spoluvládnoucího bratra a krále Perctarita.[2] Když v roce 671 zemřel, na trůn langobardského království usedl jeho syn Garibald, který byl ještě nedospělý, a tak neměl skutečnou moc nad královstvím.[3] Této situace využil vyhnaný Perctarit, který se po devíti letech rychle vrátil a Garibalda po třech měsících vlády svrhl.[3]

Paulus Diaconus v díle Historia Langobardorum neuvádí více podrobností, pouze zaznamenal, že „Perctarit po návratu do Pavie vyhnal malého Garibalda a byl povýšen na trůn všemi Langobardy během třetího měsíce, který následoval po Grimoaldově smrti".[4]

Pokud nebyl Garibald umístěn do kláštera, byl patrně poslán do vyhnanství nebo zavražděn.