Gagauzsko

Gagauzsko nebo též Gagauzie (gagauzsky Gagauz-Yeri; rumunsky Găgăuzia; rusky Гагаузия) je autonomní oblast ležící v Budžaku v jižní části Moldavska. V Gagauzsku žije 175 500 obyvatel, z nichž 82 % tvoří Gagauzové (národ turkického původu), 7,8% Moldavané a 4,8 % Besarabští Bulhaři. Oficiálními jazyky autonomní oblasti jsou gagauzština, rumunština a ruština. Gagauzsko má rozlohu 1832 km². Skládá se z jádra území kolem hlavního města Comrat (23 000 obyv.), oblasti kolem města Vulcănești a dvou dalších enkláv, vsí Copceac a Carbalia. Základem hospodářství je zemědělství využívající úrodné stepní černozemě. Gagauzsko je pro svou etnickou příbuznost s Turky finančně podporováno tureckou vládou.

Gagauzská autonomní oblast
Univerzita v Komratu

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoComrat
Souřadnice46°18′59″ s. š., 28°39′59″ v. d.
Rozloha1 832 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel175 500 (2010)
Hustota zalidnění95,8 obyv./km²
Jazykgagauzština, rumunština, ruština
Národnostní složení82% Gagauzové, 7,8% Moldavané, 4,8% Besarabští Bulhaři
Správa regionu
Nadřazený celekMoldavská republika
Vznik1994
baškanMichail Formuzal
Mezinárodní identifikace
Označení vozidelGE
Oficiální webwww.gagauzia.md/index.php?l=en
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První snahou o emancipaci gagauzského národa bylo vyhlášení Comratské republiky 6. ledna 1906. Povstání potlačila během týdne carská vojska. Další snahy se objevují v období společenského uvolnění v Sovětském svazu během Perestrojky na konci osmdesátých let dvacátého století. Vzniklo několik hnutí, z nichž největšího významu dosáhlo Gagauz halki (Gagauzský lid), požadujících autonomii v rámci Moldavské sovětské socialistické republiky. Jelikož na tyto požadavky reagovala kišiněvská vláda Moldavské SSR zamítavě, došlo 11. listopadu 1989 k jednostrannému vyhlášení Gagauzské autonomní sovětské socialistické republiky v rámci Moldavské SSR. Kišiněv označil tento akt jako protiústavní, což vedlo k vyhlášení suverénní Gagauzské sovětské socialistické republiky v rámci SSSR dne 19. srpna 1990. 1. prosince téhož roku byl zvolen první prezident státu Stepan Topal, který se zasloužil o založení gagauzské Národní univerzity v Comratu. Po následující dva roky probíhaly menší ozbrojené roztržky mezi moldavskými a gagauzskými silami posílenými o dva tisíce dobrovolníků z Podněstří, kteří se na gagauzské území dostávali přes ukrajinskou Oděskou oblast. K většímu konfliktu nedošlo, protože Moldavsko soustředilo většinu svých sil do konfliktu v Podněstří. Roku 1992 začala jednání mezi gagauzskými představiteli a moldavským prezidentem Mirceou Snegurem, která vedla roku 1994 k mírovému vyřešení sporu. 23. prosince 1994 přijal moldavský parlament Zákon o zvláštním statutu Gagauzie, kterým jí byla zaručena autonomie. Definitivní hranice Gagauzské autonomní oblasti byly stanoveny referendem v jednotlivých obcích o rok později.

Orgány autonomní oblasti

V čele Gagauzské autonomní oblasti stojí guvernér oficiálně nazývaný baškan. Je volen na čtyři roky a automaticky se stává členem vlády Moldavské republiky. Zákonodárnou moc vykonává Lidové shromáždění Gagauzie (Halk Topluşu Gagauz-Yeri) volené na čtyři roky. Výkonná moc připadá Výkonnému výboru Gagauzie (Bakannik Komiteti Gagauz-Yeri).

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.