Géza Ottlik

Géza Ottlik (9. května 1912 Budapešť – 9. října 1990 Budapešť) byl maďarský spisovatel.

Géza Ottlik
Narození	9. května 1912 Budapešť
Úmrtí	9. října 1990 (ve věku 78 let) Budapešť
Místo pohřbení	Hřbitov Farkasréti
Povolání	matematik, spisovatel, překladatel, novinář, hráč bridge, prozaik a publicista
Alma mater	Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1935)
Žánr	román
Ocenění	Cena Attily Józsefa (1981) Cena Tibora Déryho (1984) Kossuthova cena (1985) Szép Ernő-jutalom (1988) Spravedlivý mezi národy (1989)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pocházel z aristokratické rodiny. Vystudoval matematiku a fyziku na budapešťské univerzitě, kde byl jeho učitelem Lipót Fejér. Přispíval do literárních časopisů Napkelet a Nyugat, pracoval v rozhlase, novinách Budapesti hírlap a v PEN klubu, překládal také do maďarštiny knihy Evelyna Waugha, George Bernarda Shawa, Ernesta Hemingwaye nebo Stefana Zweiga.

Za druhé světové války Ottlik a jeho manželka ukrývali židovského spisovatele Istvána Vase. Za záchranu jeho života získali titul Spravedlivý mezi národy.[1]

Pro svoji prozápadní názorovou orientaci nesměl Ottlik v období stalinismu publikovat. Až v roce 1959 vyšlo jeho nejuznávanější dílo, psychologický román Škola na hranici, v němž vycházel ze svých vzpomínek na vojenskou školu ve městě Kőszeg. V roce 1985 mu byla udělena Kossuthova cena.[2]

Byl dlouholetým reprezentantem Maďarska v bridži a spolu s Hughem Kelseyem napsali knihu o teorii karetních her.[3]