Géza Mihaloczy

Géza Mihaloczy se narodil 20. dubna 1825 v Rakouském císařství, není ovšem jisté, zda na území dnešního Slovenska či Maďarska.[1] V letech 1839 až 1842 studoval vojenskou školu ve Vídni. Poté sloužil ve 33. pěším pluku uherské armády jako rytmistr. Účastnil se Maďarské revoluce 1848, například přímo bitvy o Pákozd.[2]

Po tomto povstání emigroval do Velké Británie, kde roku 1851 spoluzaložil Maďarskou sociálně demokratickou společnost v Londýně. Poté odjel do Spojených států amerických, kde žil v Chicagu. Zde působil jako sluha u doktora Františka Valenty. Roku 1860 založil vojenskou jednotku nazvanou Slovanská setnina a napsal prezidentu Abrahamu Lincolnovi žádost o pojmenování této jednotky po něm.[3] Ten mu žádost odsouhlasil a v únoru 1861 byla jednotka přejmenována na Slovanskou Lincolnovu střeleckou rotu.[4]

Když byli 21. dubna 1861 povoláni do frontové linie, z Chicaga odešlo pouze 12 lidí. Mihaloczy byl během občanské války povýšen do funkce podplukovníka (lieutenant colonel) a stal se velitelem 24. pěšího pluku v Illinois.[5]

Géza Mihaloczy zemřel v bitvě u Buzzard Roost a je pohřben na hřbitově v Chattanooga.