Géuš urvan

Géuš urvan se objevuje především jasně 29, často označované jako Žaloba krávy, náležející mezi gáthy – nejstarší části Avesty, nejspíše sepsané samotným Zarathuštrou. Ačkoliv existuje mnoho hypotéz o různých detailech i celkovém smyslu této krátké básně její obsah je v zásadě následující: Duše krávy si naříká že je utlačována stoupenci drudže „lži“ a žádá aby jí bohové přidělili pastýře a následně se Géuš Tašan „tvůrce krávy“ táže Ašy „pravdy“ koho jí za pastýře ustanoví. Ahura Mazda jí poté určí za ochránce Zarathuštru jehož podaruje „lahodností řeči“ a Géuš urvan naříká že se jí dostalo za ochránce slabého muže namísto muže vládnoucího mocí.[2][1]

Iranista William W. Malandra se domnívá že tato báseň má několik rovin. V první řadě jde motiv reálné krávy trpící rukou nepřátel, což je námět sdílený s indickou tradicí, zároveň však Duše krávy symbolizuje komunitu či „stádo“ Zarathuštrových následovníků a jeho útrapy. Za nejvýznamnější však považuje rovinu v které, jak se domnívá, je Duše krávy metaforou pro Zarathuštrovu básnickou vizi – jeho daénu.[2]

Kromě toho je ve starší Avestě skot, stejně jako člověk, postaven rozhodnutí volit mezi ašou a drudžem – pravdou a lží, je vyzdvihován pastevec jež se o něj stará a je označován za výtvor Ahura Mazdy.[3]

Géuš Tašan „tvůrce krávy“ z Žaloby krávy je nejasnou a zřídka zmiňovanou postavou, v gáthách je zmiňován třikrát a jednou v Jasně Haptanhaiti, a interpretace je komplikována tím že jako stvořitel skotu je uváděn Ahura Mazda. V jasně 29 je též kromě výrazu tašan užito slova thvóreštar, jež taktéž znamená „tvůrce“ a ten snad lze spojit s jménem indického boha Tvaštara, jež je podle rgvédského hymnu 1.188 „tvůrcem všech zvířat“. indoevropeista Petr Vavroušek se domnívá že je možné že Géuš Tašan byl ahurou jež byl někdy ztotožňován s tvořivou mocí Ahura Mazdy.[3]

V Síróze, kalendáři obsaženém v mladší Avestě, je Géuš Urvan, společně s Géušem Tašanem a koňskou bohyní Drváspá, božstvem 14. dne v měsíci zvané Góš „kráva“. Existuje také Góš jaštu (jašt 9), který pouze v prvních dvou strofách vzývá Drváspu, zatímco zbylá dvě božstvo vůbec nezmiňuje.[pozn. 1] Tyto skutečnosti vedly orientalisty Maxe Müllera a Jamese Darmestetera k ztotožnění Géuš Urvan a Drváspy.[5] [6][7] I další zmínky o Géuš Urvan v mladší Avestě jsou řídké, pouze v jasnách 16 a 24 a gáhu 4, je uváděna jako hodná uctívání, a v jasně 1 je společně s Géuš Tašanem zařazena mezi Ameša Spenty.[3]