Fugitive Slave Act (1850)

Fugitive Slave Act či Fugitive Slave Law (česky doslova „zákon o uprchlých otrocích“)[1] byl zákon, který americký Kongres schválil 18. září 1850 v rámci tzv. kompromisu roku 1850 mezi otrokářským Jihem a protiotrokářskou Stranou svobodné půdy na Severu. Na základě tohoto zákona byla federální vláda zavázána, „aby otroky, kteří uprchli na Sever předávala bez soudního projednání jejich bílým majitelům.“[2] Ve Sněmovně reprezentantů byl zákon přijat poměrem 109:76 a v Senátu poměrem 27:12. Jde o nejkontroverznější zákon celého výše uvedeného kompromisu.[2] Abolicionisté zákonu přezdívali „Bloodhound Law“ podle psího plemene Bloodhound, které bylo používáno k hledání uprchlých otroků.[3]

Plakát z Bostonu z dubna 1851 varující „barevné“ před policisty, kteří chytají otroky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fugitive Slave Act of 1850 na anglické Wikipedii.

  1. SCHELLE, Karel. Rechtsgeschichte (ausgewählte Kapitel) 2. Teil: Westeuropäische Staaten und die USA. [s.l.]: GRIN Verlag, 2011. 100 s. Dostupné online. S. 71.
  2. SCHÄFER, Peter. Prezidenti USA: od George Washingtona po Billa Clintona. Praha: Mladá fronta, 1995. 538 s. ISBN 80-204-0499-6. S. 150.
  3. NEVINS, Allen. Ordeal of the Union: vol. 1. Fruits of Manifest Destiny, 1847–1852. 1947. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.