Frygický modus

V antickém Řecku byla pojmem frygický modus označována sestupná posloupnost tónů tvořená dvěma frygickými tetrachordy (posloupnost čtyř tónů s intervaly 2-1-2) oddělenými celým tónem. Výsledek je totožný s modem, který je dnes označován jako dórský.

Počínaje evropským středověkem je pojmem frygický modus označován modus durové stupnice popsaný v úvodním odstavci. O něm pojednává celý zbytek tohoto článku.

Frygický modus vznikne z durové stupnice jejím zahráním od třetího stupně, například v případě C dur je základním tónem frygického modu E a znění frygického modu: e-f-g-a-h-c-d.

Jedná se o mollový modus (s malou tercií), který je charakteristický „měkkou“ malou sekundou, kterou se liší od běžné mollové stupnice.

Nejbližším tvrdším modem je aiolský modus totožný s mollovou stupnicí. Nejbližším měkčím modem je lokrický modus, který se od frygického liší zmenšenou kvintou.

Následující tabulka obsahuje složení frygického modu pro jednotlivé tóniny.

Pro frygický modus je charakteristický mollový kvintakord, ze septakordů pak malý mollový septakord. Kompletní tónový materiál modu je vyjádřen sedmizvukem (tercdecimovým akordem) ${\displaystyle Xmi^{13-/9-}\,\!}$ (X je základní tón frygického modu).

Následující tabulka obsahuje charakteristické akordy frygického modu v tónině C dur.

Typ akordu	Značka (C dur)
Kvintakord	${\displaystyle Emi\,\!}$
Septakord	${\displaystyle Emi^{7}\,\!}$
Nonový akord	${\displaystyle Emi^{9-}\,\!}$
Undecimový akord	${\displaystyle Emi^{11/9-}\,\!}$
Tercdecimový akord	${\displaystyle Emi^{13-/9-}\,\!}$

Použitelné jsou i další akordy, které vzniknou vynecháním některých intervalů v ${\displaystyle Dmi^{13}\,\!}$, například:

• ${\displaystyle Emi^{6-},Emi^{add9-},Emi^{7add11}\,\!}$

• Modus
• Tónika
• Aiolský modus
• Lokrický modus
• Mollová stupnice
• Durová stupnice

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Frygický modus na Wikimedia Commons
• Kytarové prstoklady frygického modu