Malý mollový septakord

Malý mollový septakord je pojem z oboru hudební teorie označující poměrně často používaný typ čtyřzvuku (v evropské hudbě).

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě malou tercii, čistou kvitnu a malou septimu. Z hlediska terciového systému je malý mollový septakord rozšířením mollového kvintakordu.

Značení

Malý mollový septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu s příponou mi pro označení mollového charakteru, který je doplněn o horní index 7 (ten se obecně používá ke značení malé septimy):

  • od základního tónu c
  • od základního tónu fis
  • od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

Složení

Následující tabulka obsahuje složení malého mollového septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu Základní tón Malá tercie Čistá kvinta Malá septima
c es g b
g b d f
d f a c
a c e g
e g h d
h d fis a
fis a cis e
cis e gis h
as ces (=h) es ges
es ges b des
b des f as
f as c es

Význam

Malý mollový septakord lze použít v mollových skladbách ve funkci tóniky nebo subdominanty, protože obsahuje malou tercii a malou septimu – intervaly charakteristické pro aiolský modus a dórský modus. Lze jej použít i jako mollovou dominantu, ale zde je častěji užíván dominantní septakord, který stojí na pátém stupni harmonické mollové stupnice.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.