Fritz von Scholz
Friedrich Max Karl von Scholz lépe známý jako Fritz von Scholz (9. prosince 1896 Plzeň – 28. července 1944) byl rakousko-uherský veterán první světové války a pozdější důstojník Waffen-SS v hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS (Generálporučík) za druhé světové války. Mimo jiné byl držitelem mnoha vojenských vyznamenání, včetně rytířského kříže železného kříže s dubovými ratolestmi a meči.
Fritz von Scholz | |
---|---|
Starý Fritz | |
![]() Gruppenführer von Scholz blahopřeje zraněnému nizozemskému dobrovolníkovi, únor 1943 | |
Narození | 9. prosinec, 1896 ![]() |
Úmrtí | 28. červenec, 1944 (47 let) ![]() |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS |
Sloužil | ![]() ![]() ![]() |
Složka | ![]() ![]() ![]() |
Jednotka | Feld-Kanonen-Regiment Nr. 22 Feld-Haubitze-Regiment Nr. 3 Feld-Kanonen-Regiment Nr. 40 Feld-Artillerie-Regiment Nr. 125 |
Velel | 11. SS-Freiwilligen Panzergrenadier Division „Nordland“ |
Války | První světová válka Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva u Narvy |
Vyznamenání | Rytířský kříž s dubovými ratolestmi a meči Německý kříž ve zlatě |
Mládí a první světová válka
Fritz von Scholz se narodil 9. prosince roku 1896 v tehdejším rakousko-uherském městě Plzeň jako syn důstojníka rakousko-uherské císařské armády, pozdějšího generálmajora rakouského armádního dělostřelectva Ferdinanda von Scholze a jeho ženy Caroline rozené Höpfengärtner.
Po absolvování škol v Maďarsku, v Čechách a v Rakousku, zakončil své vzdělání maturitou v červenci roku 1914. O měsíc později vstoupil do rakousko-uherské armády a byl zařazen zařazen jako Kadet k 22. pluku polního dělostřelectva (Feld-Kanonen-Regiment Nr. 22), kde sloužil až do počátku května roku 1915. Poté byl převelen ke 3. pluku polních houfnic (Feld-Haubitze-Regiment Nr. 3) se kterým sloužil na východní frontě a následně byl povýšen do hodnosti Leutnant (Poručík).
Následoval spojařský výcvik během roku 1916 a von Scholz byl převelen ke Feld-Kanonen-Regiment Nr. 40, kde působil jako jeho spojařský důstojník po celý následující rok. Jeho dalším postem se mu stal 125. pluk polního dělostřelectva (Feld-Artillerie-Regiment Nr. 125), kde vystřídal mnoho funkcí jako je například: velitel dělostřelecké baterie, velitel průzkumu nebo pobočník velitele pluku.
K počátku listopadu roku 1917 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant (Nadporučík) a se svým plukem se přežil válku a zůstal u něj až do 30. dubna roku 1919, kdy byl zařazen do zálohy.
Vojenská kariéra
Data povýšení
- Leutnant - 1915
- Oberleutnant - 1. listopad, 1917
SS-Anwärter - 10. červen, 1933
SS-Mann - 21. prosinec, 1933
SS-Oberscharführer - 21. prosinec, 1933
- SS-Truppführer - 20. duben, 1934
- SS-Obertruppführer - 3. červenec, 1934
SS-Obersturmführer - 30. leden, 1935
SS-Hauptsturmführer - 30. leden, 1936
SS-Sturmbannführer - 1. duben, 1938
SS-Obersturmbannführer - 30. leden, 1940
SS-Standartenführer - 30. leden, 1941
SS-Oberführer - 1. říjen, 1941
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS - 21. prosinec, 1942
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS - 20. duben, 1944
Významná vyznamenání
Rytířský kříž železného kříže - 18. leden, 1942
Dubové ratolesti k Rytířskému kříži železného kříže (423. držitel) - 12. březen, 1944
Meče k Rytířskému kříži železného kříže (85. držitel) - 8. srpen, 1944 (Posmrtně)
Německý kříž ve zlatě - 22. listopad, 1941
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
- Finský kříž svobody II. třídy
Rakouský válečný záslužný kříž III. třídy v bronzu (První světová válka)
Rakouská medaile za statečnost ve zlatě (První světová válka)
Medaile za východní frontu
Odznak za zranění v černém
Sudetská pamětní medaile
Medaile za Anschluss
- Německý jezdecký odznak ve stříbře
Sportovní odznak SA v bronzu
Kříž cti
Čestný meč Reichsführera SS
Čestný prsten SS