Fritz Haarmann

Fritz Haarmann se narodil jako šesté dítě chudým rodičům. Matka si přála holčičku, a když se narodil Fritz, začala ho matka oblékat do dívčích šatů. Malý Fritz si často hrál s panenkami a byl šťastný.

Ve škole mu brilantně šla gymnastika, zato neovládal mužské kolektivní sporty. Již tehdy měl problémy se svou homosexualitou, kdy obtěžoval své spolužáky. Několikrát navštívil psychiatrickou léčebnu.

Roku 1897 vstoupil Haarmann do armády, z níž však byl brzy propuštěn, zčásti kvůli své homosexualitě, a byl označen za nesociální osobnost. Úřední cestou byl uznán za invalidního důchodce.

Musel se vrátit do Hannoveru, kde začal pašovat a krást. Svou první vraždu spáchal na konci první světové války.

V září 1918 byl Haarmann přistižen při sexuálním styku s nezletilým a byl odsouzen na devět měsíců. Policie ho hledala kvůli zmizení pobudy Friedela Rotha, který byl s Haarmannem naposled viděn. Když však přišli strážníci do Haarmannova bytu a viděli ho při styku s chlapcem, zapomněli na pravý důvod prohlídky.

Roku 1919 vyšel Haarmann z vězení a vraždil dál. Své oběti si hledal na Hannoverském nádraží a lákal je k sobě domů na jídlo, cigarety a nocleh. Do "karet" mu hrála německá poválečná inflace.

Na nádraží objevil i mladého běžence Hanse Granse, který se však Haarmannovi líbil, a nechal ho žít. Grans však jednou Haarmanna přistihl při vraždě, ale na policii nešel.

Jeho modus operandi bylo, že oběť znásilnil, prokousl jí hrdlo a rozporcoval. Jejich maso poté prodával na černém trhu jako fajnové vepřové na řízky (proto byl později obviněn z kanibalismu, ale nikdy se k němu nepřiznal). Grans mezitím prodával oblečení a věci obětí.

V řece Leine bylo roku 1924 nalezeno několik lebek a kostí, které patřily asi 22 lidem. Mezi podezřelými byl i Haarmann, který však byl ze seznamu vyškrtnut hlavně proto, že dělal policejního informátora. Pravděpodobně se paktoval i s mafií coby agent provokatér (podobně jako Jevno Azef).

Haarmann se však v podstatě udal sám, když na policejní stanici přivedl chlapce, který ho údajně napadl. Chlapec strážníkovi vylíčil, jak ho chtěl Haarmann znásilnit a že pokud se mu nepodvolí, skončí "jako ti druzí".

Haarmann a Grans byli zatčeni a při domovní prohlídce bylo nalezeno oblečení obětí. Haarmann se přiznal ke 2 vraždám.

Soud začal 8. prosince 1924. Haarmann spoléhal na svůj status udavače, a že tak bude brzy osvobozen. Grans se naopak hájil, ale Haarmannovi se podařilo obvinit ho ze dvou vražd.

Haarmann i Grans byli nakonec odsouzeni k trestu smrti. Před popravou se Haarmann přiznal, že Granse křivě obvinil. Gransův proces byl obnoven a Grans byl odsouzen na 12 let vězení.

Haarmann byl popraven gilotinou 15. dubna 1925.