Fritigil

Fritigil také známa jako Fritigilda (4. století – 5. století) byla královna germánského kmene Markomanů, vizigótského původu.[1] Je posledním známým vládcem Markomanů. O královně Fritigil se zmiňuje jáhen svatého Ambrože biskup Paulinus Diaconus v díle Vita Sancti Ambrosii, ve kterém je psáno o listu na způsob katechismu, který pro královnu Frigitil sestavil svatý Ambrož.[2]

Fritigil
královna
zobrazení pohřbu královny Fritigil v poutním areálu v Žarošicích
Narození	4. století
Úmrtí	5. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markomani koncem 4. století žili na území Vídeňské pánve, Burgenlandu a jižní Moravy společně s příchozími Slovany, nad kterými v té době tvořili vládnoucí šlechtu.[1] Již v té době zásluhou misionářů svatého Jana Zlatoústého pronikaly na toto území první křesťanské liturgie. Fritigil byla ariánského vyznání, ale ze zpráv obchodníků, kteří vyprávěli o novém učení, zatoužila poznat pravé křesťanství a proto vyslala do Milána ke svatému Ambroži posly s dary a také s žádosti o toto nové učení.[3] Ambrož vyhověl žádosti a nové učení pro Fritigil sestavil. V této korespondenci doporučil přesvědčit k víře i jejího muže a přimět jeho i jeho lid k uzavření dohody o přátelství s Římany. Fritigil se podařilo přesvědčit svého muže a vydala se na cestu do Milána, aby tyto dohody římským úřadům potvrdila.[4] Markomani se poté řídili podle dokumentů Notitia Dignitatum.[5][6] Tato dohoda je poslední známou smlouvou mezi Římem a Markomany.[7] V dopise, který napsal Paulinus Diaconus svatému Augustinovi se dochovaly zprávy o cestě Fritigil do Milána. V závěru psaní je uvedeno: „Když připutovala do Milána, litovala velice, že svatého biskupa, k němuž spěchala, již nenalezla, neboť již opustil tento svět…“ O jejím dalším životě se nedochovaly žádné další informace.[1]

Královna Fritigil je spojována s kostrou asi čtyřicetileté ženy v knížecí hrobce pod mohylou na Žuráni u Brna objevenou v roce 1948.[8]

Území Markomanů na počátku 4. století