Friedrich Müller (lingvista)

Friedrich Müller (6. března 1834 Jemnice, Rakouské císařství25. května 1898, Vídeň) byl rakouský lingvista a etnolog, který zavedl termín hamito-semitské jazyky pro jazykovou rodinu, která se nyní nazývá afroasijské jazyky.

Friedrich Müller
Narození6. března 1834 nebo 5. března 1834
Jemnice
Úmrtí25. května 1898 (ve věku 64 let)
Vídeň
Alma materUniverzita v Göttingenu
Vídeňská univerzita
Povoláníjazykovědec, knihovník, vysokoškolský učitel a antropolog
ZaměstnavatelVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Studoval na univerzitě v Göttingenu, studium dokončil na univerzitě ve Vídni (1853–1857), kde po vystudování působil v letech 1858 až 1866 jako knihovník, později se stal mimořádným a následně i řádným (1869) profesorem srovnávací filologie a sanskrtu. Byl členem Rakouské akademie věd a byl jednou z nejvyšších autorit v oblasti srovnávací filologie a etnologie a v oblasti vztahu mezi těmito vědními obory.

Teorie

Podle Müllerova třídění jazyků, které převzal Robert Needham Cust, jsou hlavními podskupinami hamitosemitských jazyků: (1) semitské; (2) hamitické; (3) Nuba-Fula; (4) nigerijské nebo černošské jazyky; (5) Bantu a (6) Hottentot-Bushman.[1]


Významný německý zoolog Ernst Haeckel se o Müllerových názorech zmínil, když formuloval svou rasovou teorii o vyšších a nižších rasách:

Kavkazský nebo středomořský člověk (Homo Mediterraneus) byl od nepaměti v čele všech lidských ras coby nejrozvinutější a dokonalý. Obecně se nazývá bělošská rasa, ale protože mezi všemi druhy tohoto druhu je tato kavkazská větev nejméně důležitá, dáváme přednost mnohem vhodnějšímu označení, které navrhl Friedrich Müller, a to Mediterranese; protože nejvýznamnější variace tohoto druhu, které jsou navíc nejvýznamnějšími aktéry v takzvaných „univerzálních dějinách“, poprvé dosáhly rozkvětu právě na březích Středozemního moře. … Pouze tento druh (kromě mongolského) má skutečnou historii; jen on dosáhl takové míry civilizovanosti, která člověka zjevně povyšuje nad ostatní přírodu.[2]

Práce

Rozsáhle se věnoval komparativní filologii a etnologii a široce publikoval v Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft a Wiener Zeitschrift für die Kunde des Morgenlandes, působil také jako editor těchto časopisů. Napsal i několik monografií.

  • Reise der österreichischen Fregatte Novara, lingvistická a etnologická část (1867–73)
  • Allgemeine Ethnographie (1873)
  • Grundriss der Sprachwissenschaft (1876–87) Reprint, 2004 (ISBN 348712047X

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich Müller (linguist) na anglické Wikipedii.

  1. The Book of Common Prayer among the Nations of the World [online]. [cit. 2021-08-03]. Dostupné online.
  2. Ernst Haeckel, The History of Creation, (New York: D. Appleton & Co., 1914), II, 429.

Externí odkazy

  • Friedrich Müller, rakouský filolog v New International Encycloedia
  • Friedrich Müller v American Cyclopaedia
  • Friedrich Muller v encyklopedii Britannica
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.