Franz Noska

Franz Noska (1. března 1832 Češnovice[1][2]2. února 1902 Ebensee[1][2][3]) byl rakouský politik českého původu působící v Horních Rakousích, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady

Franz Noska
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879  1885
Stranická příslušnost
ČlenstvíHohenwartův klub
Liechtensteinův klub

Narození1. března 1832
Češnovice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí2. února 1902
Ebensee
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Narodil se v jižních Čechách. Byl etnicky českého původu.[4] Působil jako poštmistr a majitel nemovitostí v Ebensee.[1] Původně byl lesnickým adjunktem. Oženil se ale s vdovou po poštmistrovi Kochovi z Ebensee a převzal tamní hostinec Zur Post.[2] Funkci poštmistra držel od roku 1864. Působil rovněž jako starosta Ebensee.[3] Úřad starosty zastával v letech 1867–1870 a 1879–1891. V roce 1879 se zasadil o zřízení chudobince, roku 1881 se podílel na založení odborné dřevařské a truhlářské školy a roku 1891 chlapecké školy.[2]

Zasedal taky jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Horních Rakousích, obvod Gmunden, Kirchdorf atd.[5] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Franz Noska, c. k. poštmistr a majitel nemovitostí, bytem Ebensee.[6] Po volbách roku 1879 se uvádí jako konzervativec.[4] Byl členem konzervativního Hohenwartova klubu.[7] Od listopadu 1881 zasedal v nově utvořeném tzv. Liechtensteinově klubu (oficiálně nazývaný Klub středu, Zentrumsklub).[8][9] Podle jiného zdroje definitivně svůj přestup oznámil až v lednu 1882.[7]

Navzdory svému působení v hornorakouském veřejném a politickém životě si udržoval vztah k českému národu. V roce 1873 například zaslal věcný dar loterii české Matice školské.[10]

Zemřel v únoru 1902.[3]

Jeho syn Max Noska byl zastřelen roku 1894 při lovu na ruském Kavkaze. Působil tehdy jako rezervní důstojník a sloužil v Rusku jako správce statků a obor u velkoknížete Petra Nikolajeviče. Při neštěstí byla zabita i jeho manželka Marie, rozená Skrejšovská, která byla dcerou českého politika a publicisty Jana Stanislava Skrejšovského.[11]

Odkazy

Reference

  1. KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 139. (německy)
  2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 7. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Noska, Franz (1832-1902), Politiker, s. 153. (německy)
  3. Todesfälle. Neue Freie Presse. Únor 1902, čís. 13451, s. 4. Dostupné online.
  4. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=321&size=45
  7. Politické zprávy domácí. Národní listy. Leden 1882, roč. 22, čís. 23, s. 5. Dostupné online.
  8. Linzer Volksblatt, 25. 11. 1881, s. 1.
  9. Národní listy, 25. 11. 1881, s. 1.
  10. Denní zprávy. Budivoj. Říjen 1873, roč. 9, čís. 82, s. 3. Dostupné online.
  11. Fern von der Heimath ermordet. Prager Tagblatt. Červen 1894, čís. 166, s. 4. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.