Franz Jesser

Pocházel ze staré kupecké rodiny z Šumperku. Vystudoval nižší gymnázium v Šumperku, vyšší gymnázium v Moravské Třebové. Vystudoval německou univerzitu v Praze (obor dějiny, dějiny umění a německá literatura). V letech 1896–1906 působil jako putovní učitel Spolku Němců v Čechách.[2]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Od počátku 20. století se angažoval v německých národoveckých organizacích a politických stranách včetně všeněmeckého hnutí Alldeutscher Verband. V roce 1903 použil poprvé v jedné ze svých studií termín sudetendeutsch (Sudetští Němci) jako označení pro německojazyčné obyvatelstvo českých zemí (na rozdíl od alpendeutsch – tedy Němců ze zemí dnešního Rakouska, popřípadě Slovinska). Během následujících dekád se toto slovo prosadilo a bylo široce užíváno.[4]

Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 111 (Duchcov, Bílina, Horní Litvínov[2]). Usedl do poslanecké frakce Německý národní svaz (Deutscher Nationalverband), v jehož rámci se uvádí jako člen Německé agrární strany (vedoucí úřadu Německé agrární strany[5]). Opětovně byl zvolen i ve volbách do Říšské rady roku 1911, nyní za německý volební obvod Morava 08. Opět byl členem poslaneckého klubu Německý národní svaz. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[6]

V politice byl aktivní i po vzniku Československa. V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou národně socialistickou stranu dělnickou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929. Senátorem byl do roku 1933, kdy byl zbaven mandátu.[7][8][9] Profesí byl spisovatelem ze Svitav.[10]