Franz Domes

Hrob Franze Domese v smuteční síni v Simmeringu

Obytný soubor Franz Domes Hof ve Vídni

Vychodil národní a měšťanskou školu. Původně pracoval jako zámečnický pomocník, procestoval jako učeň Evropu. po vojenské službě byl zámečníkem. Později se angažoval v Sociálně demokratické straně Rakouska a odborovém hnutí. Od roku 1906 zasedal ve Vídeňské obecní radě. Patřil mezi zakladatele Rakouského svazu zaměstnanců kovoprůmyslu, od roku 1898 byl jeho tajemníkem a v roce 1918 se stal jeho předsedou. V meziválečném období byl prezidentem Vídeňské dělnické a zaměstnanecké komory.[1][2]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Dolní Rakousy 11. Usedl do poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[3]Profesně byl k roku 1911 uváděn jako obecní radní, soukromý úředník a tajemník Rakouského svazu zaměstnanců kovoprůmyslu.[4]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung), následně od 4. března 1919 do 9. listopadu 1920 jako poslanec Ústavodárného národního shromáždění Rakouska a pak od 10. listopadu 1920 až do své smrti byl poslancem rakouské Národní rady, stále za rakouskou sociálně demokratickou stranu.[1]

Koncem 20. let 20. století vyrostl ve Vídni obytný komplex, nazvaný na jeho počest Franz Domes Hof.