František Vavříček

Byl nejmladší ze tří sourozenců, nejstarší Josef měl pět dcer a sestra Františka ovdověla poměrně mladá. Svá středoškolská studia absolvoval v Brně jako chovanec tamního Petrina a roku 1934 vstoupil do brněnského kněžského semináře. Po kněžském svěcení, které přijal 5. července 1939 v Brně, působil jako kaplan nejprve ve Ždánicích, následně v Tvrdonicích a od roku 1941 v Blížkovicích. Později se stal farářem v Krásném a v červnu 1947 byl přeložen do Jedovnic, kde zůstal až do své smrti. Po únoru 1948 se aktivně neúčastnil prokomunistických akcí, při nedostatku pracovních sil v zemědělství však neváhal vypomáhat v místním JZD.

Během svého jedovnického působení nechal nejprve opravit faru a farní kostel sv. Petra a Pavla, jehož interiér dal v roce 1963 moderně upravit, roku 1966 podstatně rozšířil kapli Nejsvětějšího Srdce Páně v Kotvrdovicích a nakonec inicioval výstavbu kostela sv. Josefa v Senetářově, který byl postaven v letech 1969 až 1971 jako jeden z mála kostelů vybudovaných v Československu během komunistického režimu. Působil také jako děkan blanenského děkanátu a arcikněz boskovického arcikněžství, kolem roku 1980 se stal rovněž administrátorem excurrendo v Ostrově u Macochy. Dne 15. listopadu 1992 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kaplanem Jeho Svatosti. Ve stáří postihla Františka Vavříčka cévní mozková příhoda.

• Jiří Chum: Ad maiorem dei gloriam: maso kříže, S ’92 16/1992, str. 16-17

• Křesťanský magazín 27. 1. 2008 – Kostel v Jedovnicích
• Zdeňka Svobodová: Pastorace dětí a mládeže ve farnosti Jedovnice, historie, současnost a budoucí směřování
• Fotografie Mons. Františka Vavříčka